Rubriky
Jóga

Sedm stupňů duchovního vıvoje

Na duchovní cestě prochází člověk různými fázemi z nichž se každá vyznačuje svým specifickým charakterem. Jejich rozpoznání nám může otevřít cestu k vyšším úrovním, jež nás vedou k dokonalosti.

1 První fáze se vyznačuje nevědomostí či úplnou absencí poznání, někdy dokonce i absencí znalostí týkajících se skutečné povahy reality a ducha. V této fázi se nachází většina lidských bytostí dnešní doby, bytostí, které slepě omezují své poznání na to co mohou vnímat svými pěti smysli nebo na poznatky mechanické vědy a technologií.

2 Druhý stupeň je větší či menší mírou spjat s projevem vnímavosti vůči ostatním stavům vědomí, které mohou být vyvolány buď náhodně nebo systematicky, tradičním způsobem (např. praxí jógy). Probuzení zájmu o duchovní záležitosti bývá někdy způsobeno aktivací určitého nevýslovného procesu vnitřní rezonance skrze studium hodnotného duchovního textu či výroku vysokého mistra, někdy souvisí s mystickým prožitkem, nebo může dokonce nastat v okamžiku vyvrcholení nějaké bolestné životní krize. V jiných případech to může být skupina pravidelně se scházejících duchovně zaměřených lidí, co postupně probudí tyto blahodárné latentní subtilní síly v člověku.

3 Třetí stupeň zahrnuje pátrání, naplněné aspirací, po dosažení účinných metod probuzení, metod pravé duchovní cesty. Tento stupeň nejčastěji doprovází horlivé a často „knižní“ hledání. Myšlenkový proces je tu omezen výlučně na objekt, přesto nám něco vnitřně říká, že se blížíme k pravdě a později nám to i zkušenosti potvrdí. Také v této fázi začínáme urputně hledat duchovní vedení a občas se pouštíme do něčeho, co bývá velkými jogíny nazýváno jako „spirituální koktail“, čímž je míněna rozličná kombinace tělesných pozic s terapiemi a esoterickými přednáškami, která je více nebo méně spojena také s meditačními technikami, bojovými uměními nebo praxí zahrnující např. Tai-chi, biomagnetické energie, atd. Někteří lidé naneštěstí na tomto stupni uváznou a nadále se jen spoléhají na omezenou sílu vyplývající z naučených polopravd objevených cestou. Lidé,kteří si myslí že již dosáhli osvícení a přestanou nadále hledat ihned jakmile zakusí první duchovní zážitky spadají do stejné kategorie. Avšak ostatní pravou cestu a duchovního mistra na konci svého snažení skutečně najdou. Teprve od toho okamžiku pro ně začíná jejich velké duchovní dobrodružství.

4 Čtvrtý stupeň je spojený s důsledným a nadšeným přístupem k autentické duchovní cestě. Lidská bytost v této fázi často čelí omezením která jí brání v hlubším poznání pravdy a postupně se učí tyto překážky překonávat. Specifické metody používané v tomto období se liší v závislosti na zvolené cestě. Mohou být v určitý moment pozměněny ve shodě s osobním duchovním vývojem jedince a individuálními okolnostmi. I když lidská bytost vytrvá a dosáhne přiblížení dosažení konečného duchovního stupně, nikdy nesmí přestat provádět duchovní praxi. Takto bude získaný postoj postupně rozšiřován do její každodenní existence. Tento stupeň se neustále udržuje a prohlubuje beze změny, a to kontinuálně, i během následujících fází.

5 Pátý stupeň zahrnuje emoční vyrovnanost a hluboký vnitřní mír. Jakmile jsou rozpuštěny a zcela odstraněny překážky na úrovni našeho vědomí, které zde korespondují s identifikací a kontrolou vnitřního zdroje citů a destruktivních emocí, zeslábne mentální nepokoj našich myšlenek a uvnitř naší mysli se usadí hluboký a euforický mír. To je absolutně nutný předpoklad pro následující stupně, navzdory existenci některých duchovních systémů, které využívají všech konfliktů které se objevují uvnitř lidské bytosti jako nástrojů pro okamžité a přímé dosažení transcendence. Tento stupeň je běžně doprovázen správným a hlubokým pochopením podstaty reality a lidské mysli. Bytost se tu snaží dosáhnout euforického a hlubokého míru pro pochopení celého světa. Během této fáze se také zesiluje schopnost milovat.

6 Šestý stupeň poukazuje na dosažení nedvojnosti. Do tohoto stupně bývá lidská bytost často jevištěm různých fenoménů (ve smyslu řeckého slova které popisuje klam, vidiny), jako jsou vize tvarů a světel, vnitřní schopnost slyšet některé zvuky, vnímání různých jemných energetických vibrací které později indukují parapsychologické projevy, návraty do předchozích vtělení ať svých nebo ostatních lidských bytostí, které přijdou s aspirantem do kontaktu. Kvalifikovaný duchovní mistr pomáhá této osobě pochopit, že skoro všechny tyto fenomény jsou stejně iluzorní jako sny, nebo jako běžný fyzický vesmír. Při všech těchto zážitcích stále existuje iluze separace subjektu od objektu jeho vnímání, stejně tak jako riziko zvěčnění této iluze oddělenosti. Pouze úplné rozpuštění tohoto klamu postupně vede k holistickému, nekonceptuálnímu a nevýslovnému zážitku existence. Z počátečního stupně dualistické nevědomosti získává bytost opravdové Božské Poznání, které je ztotožněné se stavem neosobní přítomnosti, kdy překvapivě zjišťujeme, že poznávající již nadále neexistuje… Láska ke všem lidem se nám stane božím Světlem a je nám odhaleno že je vlastně tím, čím byla vždy, od úplného začátku bez začátku…

7 Sedmý stupeň představuje duchovní osvobození. Porovnáme-li jej s předchozím stupněm, kde povaha reality byla vnímána formou hlubokých oslňujících záblesků, v tomto stupni je přítomnost Boha nebo pravdivého Poznání trvale zakotvena uvnitř nás a zůstává neustále, bez možnosti že by mohla být ještě někdy ztracena. Rozpor mezi relativním a absolutním je nyní překonán. Nezbývají tu žádné představy či závislosti, je pouze nesmírné a zářící nejvyšší Světlo absolutna. Současně v údivu objevujeme, že bezbřehá láska a všezahrnující Poznání odpoutává bytost od těla, které ji omezuje. Během této fáze pochopíme, že toto je prapůvodní stav, který uvnitř nás ve skutečnosti existoval vždy, ale byl naší předcházející nevědomostí trvale překryt. Teď poznáváme, že se tento závoj navždy vytratil.

zdroj: www.jogin.cz

Rubriky
Jóga

Milování a meditace

Vztah mezi fyzickým aktem lásky a meditací nemusí být na první pohled tak patrný, nicméně existuje a je velice silný. Pokud k milování přistupujeme jako k mystické zkušenosti, stane se z něj opravdu forma jógy či meditace. Je to proto, že mezi milenci, kteří se opravdově milují, dochází během milostného spojení k úplnému „pohlcení“ jejich myslí ve skutečný a přímý prožitek lásky. Dostáváme tak skutečně živý a kreativní akt, který naplňuje naši bytost na mnoha úrovních (fyzické, psychické, duševní a stejně tak duchovní). Stejně jako u meditace, akt milování prožívaný bez utkvělých myšlenek týkajících se našeho prožitku anebo čehokoliv jiného, je to, co orientální tradice doporučuje za účelem dosažení mystického zážitku. Základním klíčem k úspěšné proměně běžného přístupu k sexualitě k duchovní, povznesené zkušenosti, je schopnost oprostit se od navyklých myšlenek během smyslového aktu milování. Meditace a sexualita Duchovní zaměření skrze prožívání sexuality jako formy meditace se neliší od jiných technik jógy. Vlastně bychom měli stejný přístup uplatňovat ke každé naší činnosti: při jídle, spaní, koupání, vaření, chůzi, dívání se, milování, atd. Pravdou také je, že podobný meditativní přístup vede k neuvěřitelným výsledkům. Když totiž omezujeme náš každodenní těkavý myšlenkový proces, dáváme tak větší možnost plně se projevit našim latentním podvědomým schopnostem. To dává našim prožitkům větší sílu a současně se zvětšuje schopnost tyto energie ovládat, ne pomocí racionální mysli, ale skrze síly nadvědomí. Božská vůle a harmonie se takto odráží v jasném zrcadle našeho vědomí, čistém a nerušeném rozumovým uvažováním, které je v tomto směru omezující, osobní a egoistické. Pokud si tedy člověk přeje proměnit svoji erotickou zkušenost v duchovní, měl by zkusit zastavit tok toho, co je obvykle označováno jako „racionální myšlení“. Můžete se zeptat: „Proč bych to měl dělat?“ a je to rozumná otázka! Odpověď je: protože tento druh myšlení (známý jako „racionální myšlení“) je omezený a také omezuje vaše prožitky. A, jak se snadné vyvodit, člověk nemůže poznat nekonečné, pokud je omezován do konečného! Zastavit na chvíli tento způsob uvažování je velmi důležité. Přesto pouhé osvobození podvědomých sil, pocitů a zkušeností, není ještě mystický stav. Ten obecně nastane, když je erotická energie sublimována a vytříbena. Nejdůležitější roli zde hraje Nadvědomí, protože prozařuje nás i naše prožitky. Důležitý je ale i jiný element, který je označován jako „transfigurace“. Ta je podmíněna aktivní, skutečnou a kreativní vírou v určitý „vzor“ anebo božský archetyp, který je přítomen na temném a beztvarém pozadí světa podvědomí. Jasněji řečeno to znamená spatřovat ve vaší milence/milenci božský archetyp, který chováte ve svém srdci. Vidět boha či bohyni za „obyčejným“ obrazem milované osoby a sjednotit se s tím, co má v sobě vznešeného, to je transfigurace. Takový vztah nám otevře vyšší svět a pomůže nám vnímat erotický akt jako formu meditace. A skrze transfiguraci bývá člověk obdařen duchovními schopnostmi. Jak přistupovat k erotickým prožitkům Orientální literatura k tomu, abychom mohli vnímat duchovní extázi během milování s úplnou kontrolou sexuálního potenciálu, doporučuje eliminovat naše myšlenky. Tantrismus uvádí, že se máme sexualitě otevřít a přistupovat k ní s „otevřenou myslí“, stavem, který bývá nazýván také „nemyšlením“ anebo „čistou myslí“. Tento vzkaz býval často chybně interpretován doslovně a pokud není zkoumán s moudrostí, může člověk snadno nabýt dojmu, že lidé kteří prožili duchovní stavy přerušili mentální aktivitu, aby zůstali ve stavu, kdy se uzavřou vůči zbytku světa a vzdají se běžného života. Skutečným smyslem tohoto poselství je však zastavit rozumové, verbální, konceptuální a teoretické myšlení, jinými slovy to, které věci vyhodnocuje a přiřazuje jim nějakou váhu, snaží se jim jakoby přiradit správný štítek na základě logické reprezentace. Díky tomuto způsobu myšlení je každé zkušenosti, vjemu nebo pocitu okamžitě přiřazena nálepka, kterou je možné vyjádřit slovně, a tím je jim dán filosofický, morální, pozitivní nebo negativní význam.

Tento pro naši dobu tak typický způsob myšlení není ze strany starověkých mystických spisů podporován a jsou naopak předkládány metody, jak jej minimalizovat, za účelem dosažení rovnováhy a harmonie mezi oběma mozkovými hemisférami, levou, logickou a racionální a pravou, intuitivní, kreativní a estetickou. Když milování praktikované se sexuální kontinencí zabraňuje verbálnímu způsobu myšlení, uvědomujeme si hlouběji vše, co se zrovna odehrává. Cítíme, jako bychom „pili z fontány života“. Proto nás tantrické tradice vyzývá k tomu, abychom veškeré životní zkušenosti prožívali plně a přímo, a takto aktivně a kreativně také přistupovali k milostnému spojení. Začínáme si takto více uvědomovat naše prožitky a jsme jimi obklopeni bez toho, aniž bychom se je během jejich trvání snažili nějak vystihnout slovy. Při tantrickém erotickém spojení jsou si milenci více vědomi sami sebe, protože nepřemýšlí (ve smyslu běžného použití tohoto termínu), ale nechávají se přirozeně unášet. Nedovolí svým zážitkům, aby byly filtrovány skrze omezenou „zástěnu“ neustálého vnitřního monologu. Jakákoliv vyšší integrace zkušenosti zahrnuje schopnost extrahovat a udržet v mysli více aspektů daného problému. To je mnohem hodnotnější než ho analyzovat v čase kousek po kousku. Možnost vnímat realitu na různých úrovních, i z vesmírné perspektivy, je samozřejmě vlastnost člověka s vyšší úrovní vědomí, schopného pozorovat realitu z různých úhlů. Věc nebo nějaký jev může být analyzován např. z vitálního, tvůrčího, sexuálního, volního, citového, intuitivního, mentálního nebo duchovního úhlu pohledu. Stejně jako meditace i erotická zkušenost nám umožňuje nazírat věci tvořivým a intuitivním způsobem. Bez popisného vnímání každého a všech vjemů a bez přemýšlení typu „tohle je velmi příjemné“ nebo „teď se cítím opravdu krásně“ můžeme naše vjemy prožívat svobodně. Během tantrické milostné hry jsou muž i žena vjemům otevřeni, jdou hluboko do sebe a nehodnotí se, prostě se plně prožívají. Je zřejmé, že racionální mysl zůstává i tak přítomna v komplexní struktuře takového stavu, avšak naše mysl je nyní schopna vnímat cokoliv v okolí bez jakéhokoliv úsilí. Praktikujte během milování Reservatus Mentis Obvyklá vize života, na kterou jsem si přivykli, zahrnuje celou škálu rozumových postojů, které můžeme považovat za „normální“. Přesto tantrická tradice dokazuje, že tento způsob „vnitřní mluvy“ musí být zredukován alespoň na takovou úroveň, kde nebrání, nedeformuje ani neomezuje intimní spojení mezi dvěma milenci, stejně tak jako i přístup k mystickým zkušenostem. Na druhou stranu je známo, že verbální komunikace a dokonce i jazyk samotný může pramenit z neverbálního stavu mysli. Řeč, naslouchání, četba a psaní, dokonce i samomluva může být spontánní. V takovém případě nenarušují ani nijak neinterferují se samotným zážitkem. Ďžňánajóga, kognitivní forma meditace ze které čerpá Zen, nás uvádí do spontánního a přirozeného používání jazyka, ke kterému přistupujeme bez precizních konečných záměrů. Například když nasloucháme něčí promluvě, budeme jasněji rozumět tomu co nám tato osoba říká, když nebudeme využívat po každé větě induktivní způsob myšlení, analýzy a „štítkování“ (ve smyslu přiřazování odpovídající popisné nálepky).

Díky tomuto ztišenému stavu mysli, nazývaném někdy Reseratus Mentis, jsou vjemy velmi přesné a člověk může vnímat i ty nejzanedbatelnější maličkosti. Za účelem dosažení tohoto duševního stavu se jogíni třeba koncentrují na různé části těla, na zvuk manter nebo cvičí specifické pozice, podle cesty jógy, kterou sledují (hathajóga, lajajóga, džňánajóga, kundalinijóga, atd.). Význam těchto cvičení spočívá ve ztišení a relaxaci mysli. Podobné cviky jsou velmi užitečné také lidem, kteří trpí napětím a stresem, nebo jejich práce zahrnuje nadměrné používání induktivního, logického aspektu mysli (tudíž je nadbytečně vytěžována levá část mozku). Může se ale stát, že nám podobná cvičení v porovnání s radostí, vášní, nespoutaností a intenzitou erotické hry připadnou poněkud nudná. A co by se nám v takovém porovnání nezdálo nudné? Vždyť je to nejkrásnější a nejvíce transfigurativní část našeho života. Smyslnost byla často potvrzena jako nejrychlejší, nejsnazší a nejpřirozenější cesta k mystickým prožitkům a velkých duchovním naplněním lidmi, kteří jsou si vědomi toho co činí a co chtějí. Vědomé odevzdání se erotickému prožitku vyvolává stav jógy Mystické prožitky nastávají díky spontánní a úplné absorpci vědomí a díky zaměření se na každý moment erotického spojení, zatímco se vzdáme myšlenek ohledně naších cílů, toho, zda si vzájemně vyhovujeme, či ohledně jakýchkoliv jiných věcí, které nám mohou přijít na mysl. Úmyslné odevzdání se milostné zkušenosti má za přímý důsledek duševní klid a intenzivní zkušenost stavu jógy. Východní tradice hovoří velice jasně pokud tvrdí, že úplné zakoušení jednoho nebo i více vjemů vyvolává stav duševního ticha, stav, ve kterém oba milenci mohou snadno vnímat blaženost čisté lásky. Tato pravda může být vyjádřena i odlišnými způsoby. Henri Maspero řekl, že „pro taoisty je místem moudrosti a ducha srdce – a ne mozek“. Mozek je symbolicky orgánem jazyka, teorií a víry, jeho použití je zjevné a mimo pochybnosti. Zároveň však nemá kvality srdce, které je orgánem intuice a přímého vnímání. Taoisté již tenkrát věděli co my víme nyní, že tento rozdíl se nevztahuje ke skutečným fyzickým orgánům mozku a srdce, ale ke dvěma různým způsobům „přemýšlení“, koncepčnímu a jednajícímu. Hlavním rysem tantrického přístupu k životu a k prožitkům je podle Eliadeho neasketický a nespekulativní přístup, tedy plná účast vědomí bez analýzy či popisu našich pocitů. Samozřejmě to neznamená, že když máme praktikovat tantrické cvičení nebo se zapojit do tantrického milování, nebudeme vědět co cítíme. Je to přesně naopak! Tantra bývá nazývána „tou, jenž nás osvobozuje z iluze“ a je tak tomu plným právem. V tomto případě je iluze (Mája) kouzlo slov, jazyka, konceptů a teorií. Jednoduše se jedná o záměnu mezi skutečností a způsobem jak ji popisujeme, mezi územím a jeho mapou, mezi jídlem a jídelním lístkem, apod. Menu má svoji hodnotu, jenže se ho příliš nenajíme. Když se milujeme, když přestaneme přemýšlet, nastane vždy něco zajímavého: jsme schopni se dokonale koncentrovat na přítomnost a na to, co se právě odehrává. Je to tehdy, kdy minulost a budoucnost nás už nijak neovlivňují, když jsou od sebe odděleny tím nejvyšším způsobem, jako dvě kapky deště, které se snáší spolu k zemi v jediné průhledné kapce. Stejně tak dva milenci prožívají extázi a sjednocení, opravdové propojení, ne jen symbolické nebo neucelené, ale takové, které obsahuje možnost postoupit dále k vyššímu druhu spojení s nejzazší realitou, se stavem jógy.

zdroj: www.jogin.cz

Rubriky
Jóga

Co je Jóga?

Co je jóga? Slovo jóga znamená spojení, sjednocení, rovnováhu a vyváženost. Je známé po celém světě a užívá se v mnoha významech. Označuje filozofii, duchovní nauku či náboženství, používá se pro tělesná a duchovní cvičení. Rozumí se pod ním i určitý způsob života. Jóga je naukou o těle, mysli, vědomí a duši. Znalost anatomie a fyziologie lidského těla využívá jóga v propracovaném systému tělesných cvičení a očistných technik, které pomáhají udržet tělo zdravé a v dobré kondici. Pomocí dechu učí jóga pracovat s jemnou energií – pránou.Jedním z cílů jógy je dosažení klidu mysli a rovnováhy mezi tělem a myslí. Jóga vede k rovnovážnému emočnímu a psychickému stavu, k dosažení klidu mysli. To se projeví jako harmonie v lidských vztazích, láska ke všemu stvořenému, nesobecká práce pro společnost. Jóga je široká nauka. Zahrnuje cesty a směry, které odpovídají různému založení a orientaci lidí, všechny vedou ke stejnému cíli – naučit se naslouchat svému srdci a poznat své Já. Překonat čas a prostor, rozpustit se a splynout s kosmickým vědomím, být jedno s Bohem…

Jóga je zastavení mysli, obrácení pozornosti dovnitř, pomůže najít pravý střed, opuštění ega. V józe pracujeme hlavně s myslí. Pomáhá nám najít cestu, jak se stát štastným a spokojeným člověkem. Spokojenost, harmonie, mír a klid mysli to jsou cíle jogy, je to poznání toho, co je opravdu podstatné a toho co nás odvádí z cesty. Je to tedy poznání pravé podstaty života. Pod pojmem jóga si mnozí vybaví fyzická cvičení ásán, což je na západě nejvíce rozšířené. Přitom na východě se ásány skoro nepraktikují a velký důraz se dává na recitaci nebo zpěv manter, které vedou ke koncentraci, tudíž zastavení myšlenek. Pokud se člověku podaří zastavit myšlenky a soustředit se jen na mantru, poté je již krůček k zastavení mysli zcela a přechodu ke stavu meditace, kde již není v mysli vůbec nic. Prostě jenom jsme tady a ted. Meditace je tedy posledním krokem, díky němuž jsme schopni dosáhnout nejvyššího poznání. Meditace neznamená jenom sedět a nehýbat se, ale je to vše co děláme s plným vědomím a soustředěním se pouze na tu jednu věc. Tak např. když jíte, myslíte jen na to co právě jíte, nebo přemýšlíte o tom co budete dělat večer, nebo co jste dělali včera. Ale pokud bude jíst a opravdu myslet jen na to co pravě děláte, tak to je meditace. Zkuste si to je to dost těžké, většinou zjistíte, že jste uplně mimo a vůbec nevnímáte co máte zrovna v puse. Je to první krok jak začít něco dělat. V józe se učíme zbavit se sebelítosti, připoutanosti, naučit se odpouštět, probudit srdce a láskou rozpouštět všechny bloky, které jsme si za života nastřádali. Postupně krůček po krůčku odlupujeme nánosy ega, které jsou na nás nabalené, a tím jakobychom se zbavovali brnění, které nám bránilo se volně pohybovat a dýchat čistý vzduch. Jako motýl vylétneme ven a najednou vidíme svět úplně jinýma očima, bez iluze, vidíme svět takový, jaký opravdu je. Jsme tady a teď, jsme štastní…….

Rubriky
Jóga

Bhaktijoga cvičení – Eduard Tomáš

Vážení přátelé, mám za to, že většina lidí na této planetě, pokud se vůbec zajímá o duchovní život, žije dnes v přibližně stejné racionální sféře. Proto vám nabízím a radím ze své zkušenosti: zkuste si sami tuto zbožnou hru jako kdysi já. Budete stejně překvapeni sympatickou božskou rezonancí, odpovědí na tuto hru a přímou účastí vysokých duchovních sil na ní.

Můžeme si to zkusit hned. Sedněte si klidně do křesla nebo na židli, uvolněte se fyzicky i psychicky, zavřete oči a několikrát zhluboka vydechněte. Nadechněte a vydechněte, abyste si pročistili plíce — a pak několikrát, řekněme 14 x nadechujte zhluboka až z první čakry na konci páteře zvuk ÓM nebo A UM a veďte jej vnitřkem páteře až nad hlavu. A pak zase zpátky dolů až do konce páteře. Nádech provádějte přirozeně, regulujte spíše výdech. Nádech a výdech tvoří společně jeden dechový cyklus. Proveďte jich v plném soustředění na váš dech čtrnáct a později i jednadvacet. A pak myslete jednu až dvě vteřiny na nekonečno, což upevní vaši psychickou i fyzickou stabilitu. A teď pozor! Vzpomeňte si na někoho, koho jste měli nebo ještě máte opravdu, ale opravdu rádi. Koho jste milovali nebo milujete nade všecko. Myslete na tuto osobu s láskou, jak nejvroucněji umíte a jak nejopravdověji to jen dovedete. Živě si ji představte. A zahalte ji co nejživěji žhavým citem lásky. Tak. A teď znovu pozor! Přeneste tento žhavý, hluboký a horoucí cit do svého duchovního srdce. Ovšem již nikoli s obrazem člověka, jen samotný cit. Nebojte se, že by to mohlo tomu člověku nějak uškodit — vůbec ne, nic mu neubude, nic t ím neztratí, právě naopak. Jakmile přenesete cit lásky do svého vlastního duchovního srdce — hledejte ho v místě, kam mimoděk ukážete prsty pravé ruky, když řeknete já —, pocítíte vy sami a někdy i váš milovaný mohutnou odezvu lásky z nitra, protože duchovní srdce j e středem vašeho bytí, vaší existence, vašeho vědomí, blaženosti a pochopitelně i lásky. Uvědomte si znovu tento střed vaší bytostiv lásce a s láskou. Bůh je láska, to už jsme si řekli. Jakmile na něj s láskou pomyslíte, ihned se v ám ozve, to je vlastní Boží zákon. Ozve se vám zprvu jakýmsi teplým jasem okolo srdce, jako když slunce svítí na paseku v lese a náhle ozáří to vaše tajemné božské místo. Tato citová vize může být někdy provázena i vizí světelnou, světlem čistým, čirým jako křišťál nebo jako tekuté stříbro a někdy mocným jako živý blesk. Vždy je to však zkušenost sympatická, to mi věřte, která vás nikdy nevyděsí a pokaždé potěší. Tyto vize nejsou ani podmínkou úspěchu, ani jeho potvrzením, a nejsou tedy ani nutné. Uvádím je jen proto, že jsou možné a že jsou krásné. Dostaví-li se, nesnažte se je udržet ani opakovat. Je to totiž milost, která některým uctívatelům Boha přichází sama od sebe. Nyní je potřebné a vlastně i nezbytné jedině prohloubení vaší vlastní pozornosti, bdělosti věnované vašemu nitru. Tuto bdělost je třeba doplnit ještě větší láskou, ještě pokornější oddaností a odevzdaností vlastní lásce samé. Obojí je ve vás. Je to vaše nejvnitřnější podstata, království nebeské, je to vaše pravé já. Nikoli ego, to je jen snůškou myšlenek, chtění a zvyků, nýbrž pravé božské Kristovo jáství. Toto neosobní božské jáství, můžeme mu říkat bytí nebo kvalita pozornosti , jak chcete, je místem vašeho setkání s Bohem. A vlastně už je Bohem samotným. Nepřestaňte ho ani na chviličku milovat. Otevřete mu své srdce dokořán, až za hranice světů — to je , jak říkají Indové, préma. Blížíte se s láskou k nejvyššímu principu dobra, lásky, moudrosti, bytí, milosrdenství. Uvědomte si, jak rádi byste se s ním setkali, jak rádi byste ho denně zažívali, potkávali ho, a že právě to je nyní ve vašich možnostech, že právě to je náplní vaší každodenní duchovní praxe. Buďte nyní úplně prosti všeho kromě lásky. A buďte, prosím, nejmenší ze všech. S takovýmto postojem se s plnou důvěrou obraťte k tomuto tajuplnému místu, k sídlu pravdy a míru. Nehledejte ho však myšlenkami nebo v myšlenkách — je za myšlenkami. A teď už, prosím, zatajte dech, na maličký okamžik, na jednu nebo dvě vteřiny a dovolte tomuto zdroji, aby na vás sám zazářil. Aby vás přímo absorboval do sebe. Stane-li se tak, a ono se tak jednou stane, i když ne třeba hned, nebojte se, prosím, a nebraňte se tomu. Jen prohlubujte dál svou lásku — pak ubude vašeho strachu, anebo se nejspíš nedostaví vůbec. Paprsky lásky vás stále objímají. I když to nepozorujete, i když o nich ani nevíte, jste v nich, žijete v nich, milujete v nich — neopustí vás ani na okamžik a ani by vás opustit nemohly. Teď se vůbec nehýbejte — tělem, myšlenkami ani citem, s výjimkou trvalého hlubokého citu lásky, ta zde zůstat musí, aby se spojila, sjednotila s tím, co přijde. A to, co přijde, je esencí ticha, esencí oceánu milosti Boží. Je to nejintenzivnější uvolnění — opravdová svoboda a život svobody. Je to jistota Boží pravdy, opěrný bod ryzí existence a indiferentního vědomí, příliv světla a dobra. Stáváte se kořistí Boží lásky, kořistí, která se nechce a ani nemůže bránit. Nebraňte se, odevzdejte se úplně. Stáváte se neposkvrněným ryzím bytím, žijícím v současnosti — v teď. Je to tajemství Boží lásky v trvalé přítomnosti, v teď. Nyní víte, že je to univerzální život, jenž nikdy nezačal, a proto nikdy neskončí. Žijte ho v Bohu, neboť on je božský a dobrý. JE. Je to pravá skutečnost v nás i kolem nás. Neuvažujte už o ní, nepřemýšlejte o ní, žijte ji. Staňte se jí napořád a navždy.

ÓM TAT SAT ÓM