13. 4. 2020

Rozhovor s Ramanou Maharišim: O kontrole mysli

Od cesta

Návštěvník: Jak máme kontrolovat mysl?
Ramana Mahariši: V Bhagavadgítě je uvedeno, že toulání mysli je přirozené. Je nutné přivést myšlenky k tomu, aby spočívaly v Bohu. Mysl se dlouhou praxí zklidní a spočívání v Bohu se stane trvalejší. Kmitání mysli je slabostí, pocházející z mrhání energie množstvím myšlenek. Podaří-li se nám přidržet mysl u jediné myšlenky, pak je energie zachována a mysl zesílí. Síla mysli se projevuje ve schopnosti se nerušeně soustředit na jedinou myšlenku. Toho lze dosáhnou cvičením. Uctívající sádhak se soustřeďuje na Boha. Sádhak, jdoucí cestou džňány, hledá svrchované Já. Praxe je pro oba stejně svízelná.
Návštěvník: I když mysl přimějeme k tomu, aby hledala své svrchované Já, tak i po delším snažení mysl unikne naší pozornosti a člověk si až po chvíli uvědomí, že ho mysl opět oklamala.
Ramana Mahariši: Je tomu tak. V raných fázích duchovní praxe se mysl odvrací od hledání, někdy i na dlouho. Pokračují praxí jsou však její odvracení kratší, až se nakonec přestane toulat. Tehdy se začne projevovat spící šakti. Sattvická mysl je volná od myšlenek, zatímco radžasická je jich plná.
Návštěvník: Proč není možné stočit mysl dovnitř, i když se o to opakovaně pokoušíme?
Ramana Mahariši: Úspěch se dostavuje jen pozvolna, a to na základě cvičení a odpoutanosti. Mysl se podobá krávě, která byla dlouho zvyklá se zlodějsky pást na cizích pastvinách a těžko si přivyká, aby zůstávala v chlévě. Ten, kdo se o ni stará, ať se ji snaží jakkoli nalákat na šťavnatou píci a dobrou krmi, tak zpočátku neuspěje. Později kráva zhltne tu a tam nějaký žvanec. Jelikož je však zvyklá se toulat, stará nestálost se prosadí a ona znovu uteče. Když však je svým chovatelem znovu a znovu vábena, začne si pomalu na chlév přivykat, až se konečně nevzdálí, i když je ponechána volně. Podobně je to s myslí. Jakmile nalezne své vnitřní štěstí, neuteče.
Návštěvník: Co je meditace?
Ramana Mahariši: Obecně se tím rozumí, že je to soustředění na jedinou myšlenku. V tom čase jsou jiné myšlenky vyloučeny. Ale i jediná myšlenka musí také jednou zmizet. Cílem je vědomí oproštěné od myšlenek.
Návštěvník: Nejsou změny v intenzitě kontemplace závislé na okolnostech?
Ramana Mahariši: Ano, jsou. Když nastane osvícení, pak je kontemplace snadná. Někdy je kontemplace nemožná i při opakovaných pokusech. To je způsobeno střídáním a působením gun. Pocit konajícího je také překážkou. Cestující, který ve vlaku nese své zavazadlo, to dělá jen z bláznovství. Když jej položí, zjistí, že dojede do místa určení stejně bezpečně, jako když ho nese. Proto si nehrajme na činitele, ale podrobme se vyšší Síle.
Jakýsi člověk poprosil Ramanu Maharišiho, aby mu odpustil hříchy. Bylo mu sděleno, že stačí, když bude pečovat o to, aby jej mysl nevzrušovala.
Návštěvník: Má mysl mi však vždy vyklouzne z kontroly.
Ramana Mahariši: Nevadí. Nemyslete na to. Když si to uvědomíte, přiveďte ji nazpět a stočte ji dovnitř. To stačí. Nikdo neuspěje bez úsilí. Kontrolu mysli neumíme od narození. Těch pár, co uspěli, uspěli pro svoji vytrvalost.

 24 celkem přečteno,  2 dnes přečteno