12. 4. 2020

Druhá otázka

Od cesta

Po delší době bych prosil opět o radu popř. odpověd..

tento víkend jsem meditoval, měl jsem své ticho jaké nejvíc zvládnu.. šel jsem s přítelkyní ven a u ní na chodníku jsem viděl pampelišku v plném žlutém květu.. jak mám ve zvyku u sebe doma vždy odtrhnu hlavičku, aby se pampelišky nerozlétali všude kolem až vykvete.. chtěl jsem ji také utrhnout.. ale když jsem chytil ten stonek a chtěl tu žlutou hlavičku odtrhnout, zjistil jsem, že ta pampeliška jsem já.. cítil jsem, že trhám sám sebe.. že ta pampeliška je já a já jsem ta pampeliška, že jsme jedno, jako by byla součást těla a já byl součástí jí, ten pocit ve mne byl tak silný, že jsem nebyl schopen tu hlavičku odtrhnout a nechal jsem pampelišku tak jak byla, jak rostla, jak kvetla.. pak jsem si jí prohlížel a ten pocit pořád ve mne zůstával ještě nějakou chvíli..

odpověď: to je milé. Ten prožitek znám 🙂 Ono to tak je, vše je jednota takže ten prožitek by měl být pořád, není se potřeba tomu bránit.. víte nemám o tom komu říct protože nikdo mne nechápe.. každému připadám divný..v těchto věcech..

děkuji za krátkou radu.. mám ještě jeden drobný dotaz.. jednou jsme meditoval a seděl jsem doma na gauči.. dech jsem vůbec nepozoroval.. po čase jsem zjistil, že dýchání cítím v 7 mé čakře.. že to co normálně cítím v plicích a nose ten chod dýchání tak toto vše bylo v 7 mě čakře nebo spíše až nahoře na hlavně, měl jsem pocit že dýchám nahoře na temeni hlavy.. bylo to ale jen chvilkové..zřejmě to nějak souvisí s podobným pocitem pampelišky..

odpověď: Vnitřní klid a nepřipoutanost jsou to, co je důležité. Mohou se objevit různé vedlejší „příznaky“, jak popisujete dech na temeni hlavy, ale člověk se jimi nemá nechat rozptylovat, akorát by se ztotožnil s tělem. Nejsou podstatné. Netlačit na pilu 🙂 Spočívat v klidu přirozeně. Neprat se s tím příliš. Když v jeden moment to nejde, půjde to zase za chvíli samo od sebe.