První otázka
Dotaz žáka
Stalo se mi jednou, že když medituji a jsem v tichu tak se dech úplně zastaví.. mysl je klidná.. já mám pak pocit, že nemusím dýchat a přesto žiju, jenže.. pokud se zastaví i povrchní dýchání a tím i všechny myšlenky vyvstane v mém nitru strach.. je to strach ze smrti.. nevím jestli je to strach z toho, že nedýchám a nebo je to strach, že ego není živeno dechem ani myšlenkami a tím pádem se bojí samo sebe své smrti.. našel jsem ve starších video satsanzích od brahmama, že se toto běžně žákům na cestě stává.. popisuje i ten strach, že má člověk jít za něho..a ptát se k čemu je strach, čí je to strach..i do toho strachu se má prakticky dotazovat.. nikde ale neříká jestli pokračovat hlouběji.. říká, že se strachu nemáme bát.. já ale si nejsem jistý co pak bude, až se dech zastaví.. v tom úplném téměř zastavení je dokonalá hloubka ticha.. ticho mysli.. nevím co mám přesně dělat dál, strach mi říká vnitřně, že pokud nebudu dýchat tak umřu.. někde jsem četl, že jogíni zastavují dech běžně i třeba na půl hodiny..tělo je zřejmě živeno potom vnitřní energií z páteře? z hadí síly?? nebo jak? prosím o radu jak pokračovat.. dále když medituji mívám pocity stoupání energie v páteři.. tzv. hadí síly.. snažím se tomu nevěnovat pozornost, ale ta energie se vnitřně tlačí nahoru, prodírá se bloky a zábranami, které jsou v těle vytvořené myslí.. takto to cítím.. šimrá to, dere se to, pálí to.. proudí to tam.. čím víc jsem v tichu tím je to silnější,zjistil jsem pokud se dotazuji do svého ticha, co se snažím tím víc mě to hřeje a dere se ta energie.. co s tím??
Odpověď Dobrý den z Tadpatri, zrovna pobýváme u Šrí Brahmama v ašramu. Takže jsem mu váš mail přeložil větu po větě a on průběžně diktoval odpověd. V okamžiku, kdy se dech zastavil, působila milost. V takový okamžik se mysl oddělí od dechu. Když se dech sám zastaví, zmizí úsilí. Pro ten strach není žádný důvod, není tam žádný objekt. V tu chvíli není ego přítomné. Náhlá nepřítomnost ega může způsobit pocit podobný strachu. Když je ego nepřítomné, je to jako smrt. Měl jste v tu chvíli správný prožitek vlastního Já. Ano, ego se bojí vlastní smrti, ale kdo umírá není vaše Já. Pokud byste chtěl jít za ten strach, je potřeba vyvinout úsilí, a to je opět ego. Neprovádějte v tu chvíli dotazování, už jste se dostal za ten strach bez vlastního úsilí. Pouze klidně spočívejte. Nic dalšího není třeba dělat, toto je prožitek vlastního Já. Pokud byste něco prováděl, je to zase mysl. Během tohoto procesu je vyloučeno, že byste zemřel. Pokud byste přestal dýchat vlastním úsilím, kundalini by nemohla stoupat, realizace není takto možná. Vaše dýchání i myšlení ustaly velmi přirozeně, váš prožitek byl perfektní. Kundalini pracuje také velmi přirozeně, není potřeba se dotazovat. Buďte v klidu a pozorujte ten strach, toť vše. Vaše duchovní praxe postupuje velmi přirozeně z milosti té nejvyšší síly. Vždy spočívejte v tichu a klidu. Nepotřebujete vyvíjet úsilí. Pokud dostanete strach, okamžitě ho pozorujte. On postupně zeslábne až zmizí úplně. Ve svém nitru nemáte skutečné pochybnosti, tyto pochybnosti vytváříte sám zbytečně. To teplo a rušení je důsledek vašeho úsilí, důsledek činnosti ega. Takže pouze ticho. V tom tichu vás milost vede dokonalou cestou a spaluje všechny vaše tendence a touhy.
Mějte se moc fajn.