26. 4. 2021

Poušť Atakama – Chile, 2000

Od cesta

Poušť Atakama – Chile, 2000

Tomu kusu hmoty, na kterém teď jsme, říkají lidé „jihoamerická pevnina“, tomuto písku, v němž stojíme, říkají „poušť Atacama“. Ve skutečnosti se teď nacházíme v extázi Bytí uprostřed Ničeho. Jsme částí vášnivého souboje Mysli s ní samou – souboje, který je předstíraný, asi jako bojová hra dětí, nebo milenců – ale zároveň je velice vážně prožíván. Vše zrcadlí a vyjadřuje ideu tohoto Velkého Souboje – například hmota útesů rozedraná průzračnou vodní masou do nádherných podob, do podob, které nás uchvacují svými tvary… Bytí, jehož jsme součástí, je násilí, které vede ke kráse a extázi. Zapomeňte na neslané nemastné řeči omílající mýtus o nalézání míru. Zapomeňte na zkazky o harmonii a klidu a na jiné pohádky pro všechny ustrašené, pro všechny, co chtějí usnout a spát… Bytí je tavící pec Nicoty, strašná a nádherná. Ano, Bytí je všezahrnující a kromě Věčného Boje obsahuje i cosi, jako Věčný Mír – ale kdyby kdokoli toužící po lidském míru zahlédl jen cípeček TOHOTO Míru, roztaví se hrůzou… Bytí je nelítostné samo k sobě a MY jsme toto bytí! To je třeba si uvědomit. Existence je Absolutní Smrt a Absolutní Extáze. Je to Oceán Vědomí zkoumající sebe sama způsoby tak odvážnými, že vám z toho běhá mráz po zádech. Je nutné to pochopit a přestat se bát. Nejde o žádný mír ani klid. Jde jen o Poznání.

Budeme mluvit o vaší planetě. Víte, jak vypadá váš erb – erb vaší planety? Je to otevírající se ženské pohlaví porostlé trny. Je to symbol – a současně je to i ona sama – veškerá suma Mysli, hrající si v tuto chvíli na lidstvo a na Zemi.
Země je samičí planeta. Země – to jsou průzračné rozchlipující se samičí genitálie – ovšem hustě porostlé ostrými ostny… Ano, právě skrze tuto formu Vesmír geniální uměleckou zkratkou vyjádřil všechno, co o sobě Země a jiní o Zemi potřebují vědět. Mysl, která tvoří vesmíry, je sama o sobě Ženská Mysl. Bůh Stvořitel je samičí bytost a samičí bytostí zůstává, i když se zároveň velice ráda – s ženskou touhou po převlecích a po hraní role – maskuje, třeba aby se vydávala za muže. Země je geniální výtvor této Ženské Mysli. Země je jedinečná schopností nabídnout utrpení. Kosmický samičí výtvor jménem Země se sice neustále svůdně a toužebně rozchlipuje, ale zároveň je posázen ostrými trny. Trny zraňují Zemi samotnou, protože kvůli nim zůstává nenaplněná a tedy neuspokojená a hladová. Trny zraňují i „toho druhého“ – tedy Vědomí, které ve svém opačném aspektu touží vstoupit do hmoty shora z inkarnačních důvodů a ve snaze spojit se s ní v Jedno. Duch vstupující do Země se o trny doslova trhá na kusy. Přesto je Zemí mocně váben, je vtahován do jejího lůna – v miliardách svých lidských vtělení… Země – to jsou kosmické samičí genitálie s ostny. V tomto velmi mocném symbolu nehledejte jen nějaké obrazné vyjádření bolestných pozemských vztahů mezi muži a ženami. TO je v něm samozřejmě vyjádřeno také, protože ten znak vyjadřuje stav vědomí, který generuje veškerou pozemskou zkušenost. Tento symbol vyjadřuje tu nejhlubší podstatu situace, v níž se Mysl, považující se za lidstvo – a za cokoliv, co má vztah k tomuto konkrétnímu světu – nachází… Naprosto všechny vztahy, které jsou na Zemi dnes vytvářeny, lze vyjádřit za pomoci tohoto jediného oživlého znaku. Tímto znakem je odhalen onen typicky pozemsky zoufalý vztah, který Mysl sama k sobě na Zemi zaujímá. Je jedno, zda se díváte na povrch Země skrz masku představující takzvaného muže, nebo skrz masku ženy. To je jen drobný detail vaší pozemské zkušenosti. Máte hororově erotický kosmický erb… Mysl, hrající si na muže, nebo ženu, touží někoho do sebe přijmout – ale pro jistotu přijímá vždy jako past… Mysl, hrající si na člověka, prahne po dotecích kosmu – ale současně se jich také strašně bojí a zuřivě se jim brání. Toužíte se vtělovat, ale čeká vás utrpení. Ženské pohlaví, dokořán toužebně rozchlípené, ale celé hustě porostlé těmi nejostřejšími bolestivě bodavými hroty je pro Vesmír naprosto jednoznačným erbem vaší planety. Jestli se vám podaří sjednotit se pod jedinou vládou Země, můžete si vyšít tento znak na svůj prapor a ukazovat ho na stěnách svých kosmických plavidel. Každý vás hned pozná…

Z transcendentního pohledu jste připevněni k takzvané planetě Zemi jen proto, abyste mohli uskutečnit zvláštní sebepoznávací meditaci. Vy tuto meditaci nazýváte lidský život. Lidský život je HRA – stejně jako všechno ostatní. Jste Energie Mysli, která sama sebe umístila do těsného rámce vtělovací pozemské hry. Chtěla se o sobě něco podstatného dozvědět – a proto vymyslela tuto hru a sama sebe do ní také umístila. O tom jediném to je…

Nač je zde nějaká planeta? Nač vznikají takzvané živočišné druhy? Nic jiného, než Mysl, nepotřebuje vyvíjet formy. Vy se teď nacházíte v této vše vytvářející a vše obsahující Mysli – a zároveň JSTE touto Myslí. Tento svět je meditací Mysli.

Disponujete lidskými těly. Lidské tělo je vrcholně lakonické a přitom všeobsažné vyjádření záměrů Mysli. Mysl vytvořila uhrančivě dokonalé masky – vaše lidské podoby – a nasadila je sama sobě. Člověk je magicky silná meditační pomůcka. Nejste těly v žádném případě ohraničení. Vaše možnosti se pomocí těl naopak rozšiřují. Je iluzí se domnívat, že vás vaše inkarnace omezují. Vždy je rozhodující způsob nazírání Mysli na hmotu a na tvar. Lidské tělo pro vás může být drobná, fantastická hračka, do níž jste částí sebe vnořeni jako do ulity. Může být i vaším biologickým žalářem. Záleží na interpretaci situace, v níž se nacházíte. Právě teď například nemá moje Mysl zájem soustředit se příliš na tělo a proto ho vidí tam hluboko dole pod sebou na skalním útesu… jak sedí mezi vámi a mluví. Ale zároveň ho na dálku ovládá, může pohybovat jeho ústy, rukama, prsty… Tělo moji Mysl neomezuje. Mluvím s vámi a přitom se vznáším stále výš a stále víc se rozpínám… V tomto stavu částečné odpoutanosti vámi prostupuje nepopsatelná blaženost a vy cítíte, že můžete být zajedno se Vševědoucím Světlem. Ocitáte se v průzračném prostoru bez prostoru, v nepopsatelném Území Všech a Nikoho, které je bez začátku a konce… Sami jste tímto živým, sebe sama si uvědomujícím prostorem. Nejste omezeni svými formami. Skutečně ne. Jde jen o to změnit POSTOJ ke svým formám… Vaše formy jsou božské hračky, které slouží k rozšíření spektra vašich prožitků.

Teď je kolem mě množství takzvaně energetických bytostí, které sledují, co se děje… Samozřejmě mají zájem o to, aby se Země vyvíjela a dosáhla vyššího stavu existence. Zemi je třeba zachránit před ní samotnou. Země je shluk Mysli. Je to jen oblak Mysli trýznící zoufale sebe sama… Země je měnlivý oblak průzračné Mysli a na místě, kde se nám zdá, že je hmota, vře Světlo…

Teď se ocitám v uhlově černém prostoru, ve kterém se rýsuje erb planety Země. Přibližuji se k erbu – je jako pod vysokým napětím, je to symbol i skutečnost a je naplněn obrovskou silou. Vím, že čerpá svoji sílu z určitého postoje, z určitého druhu cítění a myšlení koncentrovaného ve hmotě a v prostoru celé planety. Je to vlastně výraz jakési kosmické filosofie, výraz zvláštního postoje Mysli k sobě samé… Energie tohoto postoje se teď přede mnou jakoby zkonkretizovala do svého univerzálního symbolického znaku. Je obrovský… Vyčnívá přede mnou z nicoty jako gigantická vesmírná hora… Letím nad ním… „Zbav ji ostnů“ – říkají Bytosti. Vím, že jsou to ostny strachu. A tedy agrese… „Zbav ji ostnů nedůvěry k Bytí, nedůvěry k Podstatě“ – říkají Bytosti. Pochopte – právě O TOMHLE je celý váš svět, celá vaše realita. TOHLE je klíčový symbol všeho, co ŽIJETE! Teď jsem zde mezi vámi v tomto malém organickém těle a současně jsem velmi daleko, jsem v místě, kde se ve vyšší verzi reality zhmotňují přání a tendence celého lidstva. Když zde s něčím posunete, něco změníte – změníte celé lidstvo, podobu lidské civilizace. Potřebujete k tomu nevýslovně mnoho energie.

V současnosti se děje v lidském skupinovém vědomí něco zásadního. Každý na Zemi to nepřímo musí vnímat. Vesmír pracuje s vaším vědomím ve dne i v noci. Neděje se to jen skrze obtížnou komunikaci s takzvanými lidmi, což jsou vaše vnější části, ale i skrze místa, kde se shromažďuje vaše kolektivní podvědomá mysl. Nejste jen mysl zahalená těly a egy. Existujete paralelně jako energetická pole i v jiných dimenzích. Lze působit na celé lidstvo aniž o tom lidská část vůbec ví. Lze působit přímo na vaši kolektivní duši. To, co se nyní odehrává, je hluboká kosmická mentální magie. To, co teď probíhá je ritualizovaný souboj dvou opačných kosmických záměrů vědomí. Je zde záměr stáhnout se do sebe, uzavřít se, obrnit se… A je zde záměr rozprostřít se, rozvinout se, expandovat všemi směry a spojit se s Věčností, s Bohem, s Absolutnem…

Existuje rovina velmi živých vizí a tyto vize jsou v podstatě skutečnější, než hmotné objekty. Tyto vize jsou jakési myšlenkové formy, jsou to vždy vůlí nabité mocné myšlenky. Tyto myšlenky ovládají miliony lidí naráz, udržují pod kontrolou celou planetu a procesy, které na ní probíhají. Pokud zasáhnete do uspořádání těchto vizí, změníte Zemi. Tyto vize vznikají díky kolektivnímu výronu mentální energie lidstva a v určité úrovni či vrstvě bytí se jednoduše zhmotňují. Doslova zde obživnou, stávají se „bytostmi“… Některé takové formy jsou obrovské, jiné menší. Rozměry jak je známe z fyzického světa zde nemají platnost, ale velikost mentálních objektů může metaforicky vyjadřovat vzájemné vztahy těchto jsoucen mezi sebou. Poměrná velikost objektů je zde určena pouze tím, jaký z těchto objektů je v danou chvíli, energeticky silnější. To, co považujeme za symboly se zde stává živými a jistým způsobem vědomými bytostmi. Obří ženské pohlaví porostlé ostrými ostny je v tomto smyslu jednoznačným kosmickým symbolem nyní převládajícího sklonu pozemského vědomí. Lidstvo je masa vědomí, které ze sebe dělá trpící, izolovanou a nenaplněnou kolektivní bytost. Tato bytost ale zároveň sama zraňuje. Ze strachu před svým naplněním vyvíjí prostředky, které tomuto naplnění a spojení se s Božskou Podstatou brání… Země zůstává hladová a nenaplněná, cítí svoji opuštěnost a izolaci, ale nic ji zároveň nedokáže přimět ke změně jejího postoje…

 

Zdroj:

Petr Chobot – oficiální FB skupina

https://www.petrchobot.com

 746 celkem přečteno,  1 dnes přečteno