25. 10. 2020

Meditace

Od cesta

Meditace probíhá jako několikastupňový vizualizační proces, jehož úkolem je naučit meditující najít cestu do svého nitra. Tato tantrická cesta ke spáse není útěkem ze světa, ale cestou do nitra světa, způsobem sjednocení protikladů. Všechna buddhistická meditace dosahuje svého vrcholu v rozjímání a pochopení neosobního charakteru vlastního těla a všech duševních funkcí i světa zkušenosti, všech elementů existence a egocentrismu. Nazývá se meditace anattá. Buddhistické texty hovoří o čtyřech základních překážkách, které musí člověk překonat, má-li být meditace úspěšná. První je mentální rozptýlenost, či nesoustředěnost, která vzniká na hrubé úrovni mysli a vztahuje se k tendenci naší mysli nechat se rozptýlit. Druhá překážka je otupělost a ospalost nebo sklon usnout. Třetí je mentální laxnost, což znamená, že naše mysl je neschopná udržet si ostrost a jasnost. Nakonec, na mnohem jemnější úrovni, je zde duševní vzrušení či nervozita, které pramení z kolísavé a proměnné přirozenosti mysli. Transformace mysli, dalajlama Když provádíte meditační cvičení, spíše než abyste sledovali svůj dech, raději se s ním postupně ztotožněte, jako byste se jím začali stávat.

Dech, dýchající a dýchání pomalu splynou; dualita a rozdělení se rozpustí. Aby meditace mohla nastat, musí být vytvořeny klidné a příhodné podmínky. Než získáte kontrolu nad svou myslí, potřebujete napřed zklidnit její prostředí. V této chvíli je mysl jako plamen svíčky – nestálá, mihotavá a stále se mění a třepotá v prudkých větrech našich myšlenek a emocí. Plamen bude hořet klidně jenom když zklidníte okolní vzduch. Začít spatřovat přirozenost mysli a spočívat v ní lze, až když utišíte neklid svých myšlenek a emocí. Na druhé straně jakmile pomocí meditace naleznete rovnováhu, hluky a rozptýlení všeho druhu budou mít daleko menší účinek. Meditace jsou světelné paprsky vědění a empatie ~ Khjence Özer Smyslem meditace není její délka. Smyslem je to, jestli vás cvičení skutečně přivádí do jistého stavu bdělosti a přítomnosti, ve kterém jste trochu otevření a schopní spojit se s podstatou svého srdce. Při meditaci musí být mysl upřena na jediný předmět, aby se vyvinula „jednobodovost mysli“. Existují různé meditační techniky, z nichž jedna je zde popsána, totiž technika mentální koncentrace.

Mysl nemůže nalézt mysl. Mysl jako taková neexistuje. Její povaha je prázdná – prázdná a bez hranic, všechno ozařuje. Buď mistrem meditace, jenž praktikuje nemeditaci: spočívej nerozptýleně ve Velké blaženosti, v níž jas a prázdnota už nejsou odděleny. Gendün Rinpočhe Při duchovním praktikování užíváme meditaci k tomu, abychom se obeznámili s daným objektem. Tímto objektem nemusí být nějaká fyzická věc, jako třeba Buddhův obraz. Tímto objektem může být duševní stav, jako třeba trpělivost, kterou v sobě kultivujeme právě meditativní kontemplací. Stejně tak jím může být i rytmický dech, kterým koncentrujeme svou rozháranou mysl. Čtyři nezměrnosti Jedním z hlavních předmětů buddhistické meditace jsou čtyři nezměrnosti: nezměrná rovnost, nezměrná milující laskavost, nezměrný soucit, nezměrná radost.

 161 celkem přečteno,  1 dnes přečteno