Jak vzniklo ego?
Jak vzniklo ego?
Odp.: Ego neexistuje. Nebo snad připouštíte dvě já? Jak může existovat nevědomost, není-li ego? Začnete-li to zkoumat, zjistíte, že avidja (nevědomost),která už neexistuje, tu není nebo řeknete, že zmizela. Ego předpokládá nevědomost. Proč myslíte na ego a proč trpíte? Ještě jednou – co je to nevědomost? Je to to, co neexistuje. Život na světě však hypotézu nevědomosti potřebuje. Avidja je jen naše nevědomost a nic jiného. Je to nevědomost neboli zapomenutí Já. Může na slunci existovat tma? A podobně, může před sebe-vědomým a samozářícím Já existovat nevědomost? Kdybyste znal Já, neexistovala by nevědomost ani utrpení. Je to mysl, která pociťuje trápení a bídu. Tma nikdy nepřichází ani neodchází. Spatřujte slunce a tma nebude existovat. Podobně spatřujte Já a shledáte, že neexistuje avidja. [8]
Ot.: Jak vzniklo neskutečné? Může neskutečné vzniknout ze skutečného?
Odp.: Zjistěte, zda vzniklo. Z jiného hlediska nic takového jako je neskutečnostost neexistuje. Existuje pouze Já. Když se snažíte vystopovat ego, které je základem vnímání světa a všeho ostatního, zjistíte, že ego vůbec neexistuje, stejně jako neexistuje všechno toto stvoření, jež vidíte. [9]
Ot.: Je to kruté od boží líla, že činí poznání Já tak obtížným.
Odp.: Poznání Já je bytím Já a bytí znamená existenci, vlastní existenci člověka. Nikdo svou existenci nepopírá o nic víc než své oči, i když je nemůže vidět. Potíž tkví ve vaší touze Já objektivizovat, stejně jako objektivizujete své oči, pohlížíte-li na ně v zrcadle. Jste na objektivitu tak zvyklý, že jste poznání sebe ztratil jednoduše proto, že Já objektivizováno být nemůže. Kdo má poznávat Já? Může je poznat necitlivé tělo? Stále hovoříte a uvažujete o svém „já“, ale jste-li dotázáni, popíráte, že byste je znali. Jste Já a přesto se ptáte, jak Já poznat. Kde je potom boží líla a kde je její krutost? Protože lidé Já popírají, mluví písma o máji, líle atd. [10]
Ot.: Pomáhá má realizace ostatním?
Odp.: Ano, zajisté. Je to nejlepší možná pomoc. Ačkoli ve skutečnosti žádní ostatní, kterým by se mělo pomáhat, neexistují. Protože realizované bytí spatřuje pouze Já, podobně jako zlatník vidí ve všech špercích jen zlato. Ztotožníteli se s tělem, pak existují jen formy a tvary. Jestliže však své tělo překročíte, zmizí ostatní spolu s vaším tělesným vědomím.
Ot.: Platí to i pro rostliny, stromy atd.?
Odp.: Existují vůbec odděleně od Já? Zjistěte to. Myslíte si, že je vidíte. Tato myšlenka prýští z Já. Najděte, kde vzniká. Myšlenky pak vznikat přestanou a přetrvá jen samotné Já.