Hledání duchovního srdce
Je to v podstatě hledání vašeho vnitřního domova, vašeho království nebeského, nirvány… Každý z vás dříve či později dospěje do takového stádia psychospirituálního vývoje, že se začne odvracet od života jen ve vnějším světě, protože ho přestává už plně uspokojovat, a začíná hledat něco trvalejšího, nepomíjivého, věčného. Může to být dlouhá cesta hledání. Od hledání v knihách, v různých společenstvích, v kostelech, v přírodě, až k uvědomění si svého jedinečného vnitřního světa. Když porozumíte tomu, že vše, co v životě prožíváte, začíná především ve vás a také ve vás končí, pochopíte i to, jak je důležitá a nezastupitelná i vaše psychika. Bez jejího poznání a vyčištění, nemůžete jít dál. Psychospirituální rovina života – vaše nebe – spočívá na základech psychických dějů ve vás. A tyto děje buď podporují a rozvíjejí vaši spiritualitu nebo brání jejímu rozvoji. Srdeční čakra je středem vašeho vnitřního světa. Je centrem fyzického těla – srdce fyzické. Je centrem psychického světa – srdce psychické. A konečně je i centrem spirituálního světa – srdce duchovní. Mnoho z vás se zatím pohybuje příliš často o „patro“ níž. Na třetí čakře a všech možných jejich emocích a pocitech. Znáte dobře výsledky toho všeho – různé často velmi nepříjemné projevy psychosomatiky v orgánech vaší břišní dutiny. Je možné jediné trvalé řešení – dostat se vědomě o „patro“ výš, na čtvrtou čakru. Cílevědomě můžete tento proces urychlit, když přistoupíte na práci s vnitřním dítětem a vnitřními rodiči. Může to být pro vás jakýsi první stupeň vědomého psychospirituálního vývoje. Duchovní srdce je pevný bod – nebolí, je v něm klid, mír, útočiště, bezpečí. Psychické srdce, které můžete cítit za hrudní kostí, stále ještě často bolí. Kdo z vás zažil rok-dva trvalou psychickou bolest za hrudní kostí, která, tak jak sama přišla, tak i odešla, ví, o čem mluvím. Pokud to máte za sebou, prožili jste silný proces čištění. Práce s vnitřní psychickou svatou Trojicí za pomocí vizualizace je značně jednoduchá. Pokud vás někde v břišní dutině někde opakovaně delší dobu bolí, můžete vedle návštěvy lékaře si zkusit zahrát hru s představami.
Představte si své emoce jako sebe v dětství – své dítě. Každé dítě je plný pytel emocí, nezáleží na tom, kolik mu je roků. A kolem patnácti roků je vývoj emocí v podstatě ukončen. Všichni si své emoce někam „cpete“, pokud je už neumíte vědomě vyndávat. Ukládáte je do některého orgánu, většinou opakujete program jednoho z rodičů. Když pak je tento orgán doslova „přecpán“ informacemi emocí, zablokuje se energie a orgán není schopen plnit svou funkci, ani není schopen spolupracovat s celým tělem. Předejít tomuto zablokování energie dokážete především tím, že si vizualizujete na tomto místě sebe jako dítě plné emocí a za pomoci vnitřního zraku si pro něho dojdete, s láskou, porozuměním, s trpělivostí. Většinou ho najdete, jak tam stojí nebo sedí na bobku a pláče, strachem, bolestí, lítostí. Přesvědčíte ho, že ho máte rádi a že jste šťastni, že jste ho konečně našli, s jeho souhlasem ho vezmete do náruče a odejdete o patro výš, do psychického srdce, kde mu vytvoříte takový domov, po jakém jste vždy toužili. Pokojíček se vším vším všudy, i s vnitřními rodiči, kteří o něho stále pečují. Druhá nejčastější varianta souvisí s vašimi rodiči. Matka nebo otec, kteří vás nechtějí ani jako dospělé pustit a neustále vám zasahují do života, často „leží“ v žaludku, nebo ve střevech. Pak pro ně můžete také s láskou dojít a znovu a znovu je odvádět do psychického srdce. Je možné tak pracovat s každou bytostí. Je samozřejmé, že mluvím o procesu, který každý z vás může prožít jinak, musíte najít svůj účinný způsob, jedinečný a neopakovatelný a hlavně ho tak dlouho cvičit, až může probíhat samočinně, automaticky. Budete dál prožívat své emoce, ale nemusí vám už ubližovat. Bez tohoto psychického základu nemůžete jít naplno hledat své duchovní srdce, nezvládnuté emoce jinak stále narůstají, zesilují a nepustí vás tam, kam chcete dojít. Zastaví vás, dokud je nezvládnete. Duchovní srdce se naplno aktivuje až s nástupem pohlavních hormonů, kolem patnácti roků. A do dvaceti let se může naplno otevřít. Může, ale u většiny z vás se spíše uzavírá. Vlivem rodičů, vašich informací z minulých existencí, společnosti, zkušeností. A uzavírat se pak může po celý život – nabalujete na něj „černé“ slupky. Obaly svého myšlení, chování, jednání. Možná, že vám to připomene pohádky o zatvrdlém, zkamenělém srdci a pukání slupek, které ho obalují, působením lásky, ale i bolestí. Když konečně jednou dojdete k poznání, že emocionální bolest a utrpení je Dar od Boha, a přestanete utíkat před prožitím toho všeho, mimo jiné čištění vám začnou pukat i zatvrdlé, černé obaly vašeho duchovního srdce a vy se otevřete skutečné boží lásce. Nacházíte Boha v sobě. Psychická svatá Trojice se transformuje na spirituální svatou Trojici. Ve vašem duchovním srdci je a vždy byl váš Bůh Otec, jako stálý zdroj lásky – nepohybu, stavu. Klidu, míru, bezpečí, útočiště před zmatkem světa. Když se s ním naučíte trvale „chodit“, nic z toho, co se odehrává kolem vás, vám už nikdy nemůže ubližovat. Ve vašem duchovním srdci je a vždy byla i Matka Bohyně. Je stálým zdrojem vaší kreativity, vývoje od člověka zvířete k člověku bohu. Její láska je energií vašeho pohybu vpřed, všech vašich proměn po celý život. Ve vašem duchovním srdci je i konečně i vaše děťátko. Je stálým zdrojem informací, učení, víry, naděje. Jsou to energie vaší intuice. Svatá Trojice svou energií Lásky pak vytváří vaše vnitřní Slunce, které, když ho najdete a otevřete svým životem, dává energii Lásky vašemu tělu a vysílá ji ven z vašeho těla. Spojuje vás se všemi bytostmi celého vašeho světa úžasnými projevy boží lásky – soucítění, cítění…