Mauna, zdroj ticha a energie

Je pravdou nebo výmyslem, že velcí myslitelé bývali mnohomluvní? Může být duchovně vyvinutý člověk rozpoznán podle spotřeby slov, jimiž zahrnuje všechny, kdo se mu přiblíží? Opravdu nám křížovky pomáhají rozvíjet naši inteligenci, anebo představují pouze vampirické "vysávače" naší mentální energie? Víme jak nejlépe využívat náš mentální potenciál?

Jednou, kdysi dávno, žák jménem Bhaskali přišel za svým guruem Bhavou a ptá se ho: "Kde je věčnost, a co znamená nejvyšší absolutno, kdo je Brahma (Bůh Otec) o kterém hovoří Upanišády?" Mistr ale neodpověděl a zůstal potichu. Žák naléhal, znovu a znovu se ho ptal, přesto mistr ani nenaznačil odpověď, setrvávaje ve svém tichu. Teprve mnohem později pravil: "Řekl jsem ti to již mnohokrát, ale ty mi nejsi schopen porozumět. Co pro tebe mohu udělat? Brahma, Absolutno či Věčnost nemůže být popsán slovy! Člověk jej může poznat pouze v hlubokém Tichu, pln aspirace a lásky. Není žádné jiné místo, kde by mohl být nalezen, než nezměrné ticho nejvyššího Já! Átman, více než čímkoliv jiným, jest nekonečným Tichem (Aham Atma Santah)"

Mír za zvukem jest Bůh

Boží Otec, Brahma, je především Nejvyšším Tichem. Duše, ve své hloubce, je Tichem. Mír mysli je Tichem. Átman (nejvyšší Já) je Tichem. Ticho náleží Bohu, jest věčně tajuplným, prazákladním jazykem. Hlubokým jazykem srdce, díky čemuž je opravdovým jazykem moudrých, poněvadž tichost v prvé řadě představuje ohromnou sílu a žijící důkaz opravdové boží výmluvnosti.

Hluboce uvědomované ticho jest Bohem. Tudíž je podkladem či esencí těla, prány i mysli. Ticho je pozadím na němž je projektován veškerý svět smyslů. Je tajemnou realitou. Opravdovým tichem je nejhlubší blažený mír, který překračuje jakékoliv rozumové poznání. Toto Ticho je esencí života a zároveň cílem celé naší existence. Může být nalezeno za všemi hluky a za všemi zvuky. Je charakteristické pro vědomí, jenž vnímá realitu přímo, skrze extatickou, intuitivní zkušenost. To je ve skutečnosti opravdové bytí. Být hluboce ponořen v Tichu znamená vlastně otevřít se zcela Jednotě s Bohem. Nejvyšší smysl života proto může být správně chápán jako naprosté (znovu)začlenění vědomí do tajemného, hluboce blaženého, božského Ticha. Můžeme ohledně této skutečnosti nalézt dostatek příkladů: poselství pouštní Sahary jest Ticho; poselství Himalájí jest Ticho; poselství moudrého Avadhoty, který žil nahý na zamrzlých vrcholech Gangotri nebo Kailasu jest Ticho. V okamžiku, kdy je vaše srdce přeplněno Božskou láskou a prožíváte extázi, nácházíte se v Tichu. Kdo může skrze slova popsat ohromující skvostnost Ticha?

Není lepšího balzámu než Ticho pro ty z lidí, jejichž srdce je dotčeno nezdarem, zklamáním nebo ztrátou. Není lepšího prostředku než Ticho pro ty z lidí, jejichž nervy jsou přepnuty kvůli jejich bouřlivým životům, stresu a hádkám všeho druhu. Pokaždé když vejdeme do stavu hlubokého spánku beze snů zakoušíme mysteriózní a nesmírný stav Ticha, ale díky závoji nevědomosti (Avidja) je tento stav ukryt našemu vědomí. Ono Ticho, kterého dosahujeme ve stavu hlubokého spánku beze snů a také Ticho, které se z podstaty rozprostírá nad celou bytostí když přijde noc jsou důkazy existence mysteriózního nekonečného oceánu Ticha nebo Brahmy (Boha Otce).

Od fyzického ticha ke stavu naprostého klidu mysli

Mysl obyčejného člověka je téměř neustále zatemňována či rozněcována, podřizována alespoň jednomu z jedenácti "orgánů" – Indryjí; jedná se o 5 smyslů: čich, chuť, zrak, hmat a sluch, o 5 orgánů jednání: pro mluvení, uchopování, pohyb, vyměšování a sexuální aktivitu a nakonec o nižší mysl, která jedná jako Sui Generis, jako filtr mezi smysly a vědomím ega. Pro dosažení absolutní kontroly mysli je schopnost ztišení aktivity těchto orgánů na základě naší vůle nezbytná. Teprve pak bude Ticho uvnitř nás odhaleno.

Zůstat potichu po nějakou dobu, bez toho aniž bychom k někomu mluvili, chápeme běžně jako mlčení. Rozšířením této zkušenosti ji ale můžeme vnímat i v jiných oblastech. Například, pokud vám váš nejlepší přítel dlouhou dobu nenapíše, bude vás to svádět k tomu si myslet: "Zůstává tak dlouho v tichu. Nevím proč." Pokud mluvčí na konferenci přestane na okamžik během poutavé lekce mluvit, budeme tento zážitek líčit slovy "Včera večer na konferenci bylo dokonce i kousek ticha." Nebo třeba můžete potkat v Indii dva muže jenž dosáhli svatosti a jeden z nich vám řekne: "Tento Sadhu, můj přítel, je pevně ukotven v tichu (mauna). Přísně dodržuje svůj závazek již po šest let."

Všechny tyto příklady reprezentují fyzické ticho.

Pokud ale nenecháš své oči vidět a trvale je odtáhneš od předmětů vnímání, dosáhneš skrze praxi Pratjáhary nebo Damy (dokonalá kontrola smyslových orgánů) ztišení jedné z Indryjí, zraku. Jestliže nenecháš své uši slyšet zvuky, znamená to že jsi dosáhl ticha jiné Indryje, sluchu. Podobně, naprosté dodržování půstu během svatých dní posvícení vyžaduje ztišení dalšího z orgánů jednání – našeho jazyka. Pakliže se během cvičení lotosové pozice (Padmásana) ani nepohneš nepřetržitě po dobu tří hodin, umožníš ztišení aktivity rukou a nohou. Všechny tyto zkušenosti jsou užitečné, co je ale nejvíce vyžadováno je klid nepokojné mysli. Můžeme přísně dodržovat závazek fyzického ticha, přesto naše mysl může nadále neustále vytvářet nové představy.

Proces myšlení (Chitta) bude stále moci vnášet všechny druhy
vzpomínek do pole našeho vědomí.

Představivost, podněty, reflexe a různé jiné funkce mysli se nezbytně nezastaví jenom proto že striktně udržujeme fyzické ticho. Musíme si uvědomit, že tento druh ticha sám nezaručuje dosažení opravdového míru a stavu dokonalého vnitřního ticha!

V takovém případě, jediné zbývající řešení je zastavení fungování intelektu na tak dlouho, dokud jej nezbytně nepotřebujeme. Této funkce astrálního těla může být dosaženo ve stavu naprosté relaxace, abychom byli schopni dostat se snadněji za něj. Je nezbytné vyvolat naprostý pokoj mentálních vln. Naše mysl musí odpočívat v tajuplném oceánu Ticha, nebo Brahmy.

Teprve potom budeme skutečně schopni vnímat
opravdové a nepohasínající mystické Ticho.

Čtyři závazky

Přímý význam slova "Mauna" je závazek ticha, ve skutečnosti existuje více druhů mauny:

  1. Úplná kontrola činu mluvení se jmenuje Vak Mauna. Pokud tedy ponecháváte orgán pro mluvení (Vak Indryja) zcela v tichu, jedná se o Vak Maunu.
  2. Úplné pozastavení všech zamýšlených fyzických činů je Koshta Mauna. Pro dokonalé dosažení Koshta Mauny, jenž je mimořádně užitečná zvláště pro ty aspiranty, kteří se pokouší o odhalení jejich nejvyššího Já (Átman), musíte udržovat dokonce i vaši hlavu v nepohyblivosti. Nesmíte dělat žádná gesta, nesmíte nic psát ani se pokoušet vyjádřit vaše myšlenky nějakým jiným způsobem. Přesto není kolísání mysli během Vak Mauny a Koshta Mauny ještě pozastaveno.
  3. Zcela rovnoprávné pohlížení na všechny věci, lidské bytosti a jevy a také přísné ukotvení v názoru, že vše nakonec není ničím jiným než Brahmou (nebeským Otcem) představuje Susupti Maunu (Susupti se vlastně vztahuje ke způsobu fungování lidského vědomí ve stavu hlubokého spánku beze snů). Takřka naprosté zamítnutí všech pochyb mysli, které následuje pevné přesvědčení o iluzorním charakteru tohoto světa, je také Susupti Mauna. Rovněž tak je Susupti Maunou jasné přesvědčení, že celý Makrokosmosnení ničím jiným než tělem Brahmy.
  4. Brahma (nebeský Otec) se nazývá Maha Mauna, jelikož On je nejvyšším ztělesněním Ticha. Může říci, že Maha Mauna je pravá Mauna. To je důvod proč je Vak Mauna pouze fází na cestě k získání Maha Mauny a také důvod, proč je mauna mysli mnohem vyšší než Vak Mauna čili mauna řeči.

Akt řeči ponechává duši ve stavu nevědomosti

Vak Indryja, neboli orgán mluvení je vlastně velmi mocnou zbraní iluzorního světa (Máji) k tomu, aby udržoval živoucí duši (Džíva) skrze takřka neustálé zneklidňování mysli v omylu. Takto čin mluvení ustavičně zaměřuje mysl navenek.

Hádky, rozepře, apod. nastávají převážně díky hře této bouřlivé Vak Indryji. Jazyk může být v takových situacích zaměněn za meč a slova za šípy. Tímto způsobem často zraňujeme city ostatních a necháváme vzniknout rozčílení. Zvláště ženy jsou velmi hovorné. Skoro vždy, když se sejdou ve skupině, působí hluk a někdy takto vytváří stresující atmosféru.

Důkladné studium nějakého vědního oboru – literatury, zákona, sanskrtského jazyka, apod. činí někdy lidi velmi upovídanými, protože se nemohou udržet aby se nedostali do diskuze (převážně neužitečné!) poháněni vlastním zápalem prokázat svoji sečtělost. Zbytečné nebo okázalé vystavování znalostí je typickou známkou nedospělých a nadutých studentů.

Existuje závažný střípek starověké moudrosti, která v tomto směru přirovnává chování nového a nadšeného aspiranta na duchovní cestě ke zvuku jenž vydává vzduch vytlačovaný vodou hrnoucí se do prázdné lahve pod proudem. Oproti tomu, chování aspiranta, který skoro dosáhl realizace nejvyššího Já (Átmanu), je analogicky řečeno podobné sotva postřehnutelnému zvuku, jenž vydává vzduch když je láhev již skoro naplněna. Až bude naplněna úplně (až nastane dosažení nejvyššího Já), následuje Ticho...

Protože je Vak Indryja převážně zbrklá a vířivá, je považována za velmi škodlivou. Musí být postupně přivedena pod kontrolu skrze horlivou a přísnou praxi. Jakmile se nám začne dařit ji ovládat, bude se pokoušet odpírat poslušnost. My ale musíme zůstat velmi odhodlaní a stateční a nesmíme ničemu dovolit vyvstanou v mysli skrze Vak Indryiu. K tomu je nezbytné provádění mauny. Pomůže nám horlivá, nepřetržitá a odpoutaná snaha. Až uspějeme, budeme vědět, že jsme odstranili důležitý zdroj nepokoje. Pokud se to podaří, budeme také schopni mnohem snadněji kontrolovat smysl sluchu, protože když ovládáme Vak Indryiu, můžeme říci že ovládáme polovinu mysli.

Síla jenž léčí nevyléčitelné

Velké množství psychicko-mentální energie je promrháno skrze mluvení a klábosení. Běžní lidé si tento aspekt nikdy neuvědomí. Mauna uchovává energie, čímž jsme schopni provádět jakoukoliv prospěšnou fyzickou či duševní činnost efektivněji a s lepším soustředěním. Takto mohou ti kdo provádějí duchovní praxi úspěšněji meditovat.

Dodržování mauny po několik dní má velmi dobrý vliv na náš mozek a nervy. Skrze systematickou praxi mauny se subtilní energie mluvy postupně sublimují v Odžas Šakti, v duchovní energii.

Mauna navíc značně rozvíjí sílu vůle. Zlepšuje kontrolu imaginace (Samkalpa), čímž ji pomáhá transformovat v opravdovou kreativní sílu a potlačuje impuls k pošetilé nekontrolované mluvě tak, že jí drží pod kontrolou, přinášejíc mír do naší mysli. Mauna je velkou pomocí pro důsledné respektování pravdy a také pro kontrolu hněvu. Emoce jsou takto snadno kontrolovány a popudlivost náhle mizí. Pomocí mauny přestaneme lhát a získáme také schopnost snášet utrpení. Pokud někdo churaví, mauna mu postupně vnáší mír do mysli a v takto činí každé utrpení snesitelnějším. Lidská bytost dokáže lépe mobilizovat sama sebe k boji proti nemoci, nebo aby odstranila příčinu utrpení.

Ti kteří uznávají a vytrvale používají maunu dosahují stavu míru, síly a štěstí, jenž je běžným lidem zcela neznámý. Budou šťastni v nevyčerpatelné energii, protože Ticho jest zdrojem nepředstavitelných sil: moudrosti, hlubokého míru, radosti, rovnováhy a blaženosti. V tichu nalézáme skutečnou svobodu a zalíbení.

Pokud ji praktikujeme,
dosáhneme hlubokého míru a duchovních sil

Lidé, kteří bývají velmi zaneprázdněni činnostmi vyžadující značné komunikační úsilí, musí provádět maunu alespoň hodinu denně. Pokud jsou schopni dělat ji dvě hodiny, je to ještě lepší. V sobotu a v neděli můžeme praktikovat maunu po 6 hodin, anebo, proč ne, celý den. V každém případě jsme o víkendech méně vyrušováni. Pakliže si lidé mohou zvyknout na to, že pravidelně navštěvují místa zábavy, mohou si také zvyknout praktikovat maunu v určitou dobu. Pokud jim dopředu řekneme o našem záměru, postupně náš naši přátelé a členové rodiny ušetří potíží a přestanou nás vyrušovat. Je velmi užitečné využít období mauny nejdříve k modlitbě a později, když se stáváme pokročilými v duchovní praxi, k provádění laja jógy či meditace. Pokud chceme provádět maunu opravdově, měli bychom se dostatečně věnovat meditaci nebo obecně nějaké duchovní praxí. V tomto období pro nás bude zcela neužitečné spojení s lidmi, jenž mají výlučně materiální zájmy.

Musíme se také vyvarovat dlouhého odloučení od prostředí, kde provádíme duchovní praxi. Pokud to budeme mít na paměti, subtilní energie mluvy bude sublimována a použita vznešeným způsobem. Jedině takto budeme skutečně moci zakusit harmonii, hluboký mír a klid, velkou duchovní sílu.

Během mauny nesmíme v žádném případě číst noviny. Nejenže četba zpráv (anebo sledování televize,...) vnáší nové informacedo našeho vědomí, ale také opětovně aktivuje latentní dojmy asociované s různými myšlenkami z podvědomí (samskaras) a tak může narušit mír mysli. Můžeme třeba žít v míru a klidu Himalájí, pokud ale nadále pokračujeme v četbě zpráv, naše mysl vlastně stále zůstává ve společnosti. Takové jednání nám nepřinese z mauny velký prospěch a navíc bude naše duchovní meditace vyvedena z klidu. Abychom tomuto lépe porozuměli, stojí za to hluboce se zamyslet nad veršem z Bhagavadgíty, sůtra 62-64, kapitola druhá:

Uvažuje-li člověk o smyslových předmětech, pochází z toho ulpívání, z ulpívání se rodí žádost, z žádosti povstává hněv. Z hněvu vzniká pomýlení, z pomýlení ztráta paměti, ze ztráty paměti zánik rozmyslu, a se zánikem rozmyslu člověk hyne. Avšak člověk, který ovládl své já a smyslové předměty míjí se smysly vzdálenými vášně a nenávisti a podřízenými sobě, dojde uklidnění.

Velmi moudrý a osvobozený Sri Balajogi v rozhodující okamžik své pozemské existence (vstup do stavu nepřetržité božské extáze, samádhí, dne 27. března 1949) pronesl jeden ze svých slavných aforismů: "Je možné meditovat k všemohoucímu Bohu i během plnění svých denních povinností, včetně těch jenž náleží císaři, jak je ale potom ještě možné dosáhnout dokonalé duševní stability? Znepokojení nikdy zcela nevymizí. Čas od času musí lidská bytost snášet nějaké utrpení, které se jí bude jevit nekonečné. Nemůže být nikdy zcela zaplavena nekonečnou milostí boží, dokud úplně nepřesáhne tyto starosti."

Během praktikování mauny je nezbytné omezit úkony jako psaní poznámek, dělání gest či vyjadřování našich myšlenek lidem v okolí. Je dokonce doporučováno ovládat smích. Jakmile začne být běžné vědomí bytosti obvykle zaměřeno k Já (Átman), stává se mauna přirozeně euforickou. Až začnete žít v Pravdě, mauna najednou úplně pochází z Já, takže budete součástí božského absolutního míru a budete žít zcela ve stavu božskosti.

Málo mluv, hodně poslouchej!

Měli bychom se snažit být bytostmi, které praktikují maunu na základě své nejniternější potřeby a přesvědčení, a ne proto, že je to pro nás nová jógová technika, která je zrovna v módě. Pomocí mauny se hledíme stát lidmi, kteří moudře odměřují svá slova. Mauna nám pomůže naučit se, jak se snadno vyhnout dlouhým, zbytečným, plamenným, a vášnivým diskuzím, obecně takovým, které pro nás nejsou nezbytně nutné a jeví se neplodnými a marnými již od začátku. Mauna nám snadno umožní vyhnout se společnosti těch, kteří se v nedostatku soudnosti ztrácejí v obdobných polemikách skoro pořád. Takto si můžeme uvědomit, jak praktickou je mauna pro nás.

Ve vyšších stádiích mauny jsme schopni pozorně sledovat každé slovo. To se může postupně stát vysokou duševní disciplínou. Bude nám odhaleno, že slova představují velkou sílu, kterou si musí uvědomit každý z nás. Mauna učí využívat slova velmi pozorně, pomáhá nám ovládat naši řeč a dává nám schopnost nenechat jazyk mluvit bez přítrže. Kdo úspěšně praktikoval maunu správným způsobem, ovládá svá slova dříve, než mu přejdou přes rty. Takový člověk mluví málo a naslouchá hodně. Naučil se být tichým.

Časté používání erudovaných, komplikovaných slov podněcuje vyčerpávající a často bezobsažný zájem o jazyk. Takový způsob mluvy je velmi otravný. Naopak používáním jednoduchých a jasných slov tak často, jak je to možné, uchováváme naši energii. Je úžasné podržet si energii, abychom milovali Boha tak jak jen to jde a je nezbytné věnovat více a více času vnitřnímu životu, meditaci, introspekci a kontemplaci našeho nejvyššího Já. Je velmi důležité pročistit naši mysl a meditovat. Pomocí mauny objevujeme nejniternější zvuk Ticha a takto si uvědomujeme, že ve svém nejvyšším Já každý z nás je zajedno s Bohem.

Správným prováděním mauny ztišujeme mysl, uklidňujeme naše rozptýlené myšlenky a velmi snadno sublimujeme naše pomíjivé emoce. Mauna nám pomáhá ponořit se do mystických hlubin našeho srdce a plně se radovat z jeho oceánského Ticha. Toto mysteriózní a euforické ticho je pro nás bránou ke vstupu do Stálosti.

Každý, kdo opravdově touží poznat nebeského Otce, musí nejdříve poznat tuto Stálost. Pak je Tichem sám a takto se stane Maha Maunou, dosahujíc k nebeskému Otci, TADY A TEĎ.

 

zdroj: https://www.jogin.cz/

 

 

Zatím nikdo nekomentoval. Buďte první kdo vloží svůj komentář.
Přidat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.
Hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlaště se pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.