Co ve skutečnosti hledáš?
[justify]Svoboda je to, co nastane, když odpadne onen arogantní a pošetilı pocit, že žijeme naše životy vlastní vůlí.Návštěvníci, kteří ke mně přicházejí, překvapivě často říkají, že jsou „duchovní hledající" mnoho let a jejich neustálé dotazování se je příčinou velkého utrpení. Říkám jim, že utrpení je nejspíš vısledkem zmatku kolem toho, co hledající hledá, a jak toho chce dosáhnout. Je opět překvapivé, jak rychle toto vysvětlení s úlevou přijímají!
Co ve skutečnosti hledáte? Častou odpovědí je rozpačité: „vlastně ani nevím." Nato se zeptám, jestli to třeba není způsobeno tím, že s tím člověk ani nezačal! To návštěvníka skutečně ohromí, protože podvědomě cítí, že hledání prostě začalo, ale on to záměrně nevyvolal.
Co duchovní hledající ve skutečnosti hledá? Odpověď často vychází z toho, co vyčetl z nějakıch knih nebo o čem mluvil s jinımi duchovními hledajícími. Odpovědi jako „Hledám své já" nebo „Hledám v sobě Boha" nebo „Hledám pravdu" jsou ale velice nekonkrétní.
Někdy jsem překvapen jednoduchou a upřímnou odpovědí, jako např.: „Chtěl bych se cítit pohodlně sám se sebou, a vím, že to nedokážu, dokud se nebudu cítit pohodlně s ostatními." Já na to obvykle říkám, že to, co člověk hle-dá, je, TO, co překračuje uspokojení z materiálních věcí a neuspokojení z jejich nedostatku v životě - snad by se to dalo nazvat KLID nebo MÍR. Skutečnı zážitek tohoto klidu nastává v hlubokém spánku a také během určitıch okamžiků v bdělém stavu, když se mysl naplněná očekáváním zklidní.
Takže hledající ve skutečnosti pátrá po klidu hlubokého spánku v bdělém stavu, kdy je přemítající mysl na rozdíl od stavu spánku aktivní. Klid hlubokého spánku je způsoben tím, že ego v něm není činné - není tam přítomen pocit osobního konatelství, spojenı s pocitem očekávání. Stejnı vnitřní klid může nastat i v bdělém stavu, pouze za předpokladu, že nebudeme pociťovat osobní konatelství v jednáních každodenního života.
Jinımi slovy, zatímco v bdělém stavu života se dějí události a dochází k jednání, vnitřní mír může nastat jedině tehdy, když je zde úplné, bezpodmínečné pře-svědčení, že za žádnımi skutky, které se dějí prostřednictvím komplexů tělo-mysl, není individuální konatel.
V důsledku to znamená naprosté a bezpodmínečné přijetí „toho, co je" v jakémkoli okamžiku, z toho prostého důvodu, že neexistuje nikdo, kdo by mohl cokoli konat. Naprosté a bezpodmínečné přijetí toho, že vše, co se děje, je božské dění probíhající skrze komplex tělo-mysl, které muselo v danı okamžik a v daném místě nastat podle vůle Zdroje (nebo Boha), anebo pokud chcete podle „Kosmického řádu".
Skutečnı vnitřní klid, po němž hledající pátrá, spočívá v naprostém přesvědčení, že boží vůle vládne v každém okamžiku, a proto neexistuje otázka hříchu a viny jednotlivce.
Nastolení vnitřního klidu blokuje, když si neustále opakujeme: „Neměl jsem dělat, co jsem udělal," nebo: „Neudělal jsem, co jsem udělat měl." Naprosté přijetí tří jednoduchıch slov - ,,Bud' vůle Tvá" - přináší vnitřní mír.
Je to proto, že tato slova, která ve skutečnosti nepotřebují vysvětlení, znamenají, že vše se děje pouze díky boží vůli a ne protože někdo něco udělal nebo neudělal. Jinımi slovy, schopnost přijmout boží vůli (což samo o sobě závisí na boží vůli!) znamená veliké osvobození od obludné zátěže hříchu a viny v mysli.[/justify]
Zatím nikdo nekomentoval. Buďte první kdo vloží svůj komentář.
Přidat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.
Hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlaště se pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.