Hiearchie článků
Bolest
[justify]NESPOČÍVÁ DŮVOD VZNIKU MYSLI V OBRANĚ PŘED BOLESTÍ? DÍTĚ ZAČÍNÁ PŘEMİŠLET, ABY SE ODDĚLILO OD FYZICKÉ BOLESTI. JE MYSL VİSLEDKEM BOLESTI, NEBO JE BOLEST VİSLEDKEM MYSLI? JAK MÁ ČLOVĚK PŘEKROČIT OBRANNÉ MECHANIZMY, KTERÉ SE UTVÁŘELY OD DĚTSTVÍ?
Píchněte se do nohy špendlíkem a ucítíte bolest. Poté budete toužit po tom, aby bolest skončila. Toto je pohybovou energií myšlení, nervovou reakcí. Nakonec se s touto reakcí ztotožníte a řeknete si: „Doufám, že bolest jednou odezní, po druhé již to neudělám.“ Toto všechno je součástí pohybové energie mysli. Strach je součástí bolesti. Existuje strach bez mysli?
Zkusili jste někdy oddělit mysl od bolesti? Na určitou dobu se posaďte do zubařského křesla a pozorujte, jak se věci dějí. Ať vaše mysl pozoruje, aniž by se ztotožňovala. Můžete to udělat. Já jsem seděl v zubařském křesle čtyři hodiny a do mysli mi nevstoupila jediná myšlenka.
Jak má člověk překročit obranné mechanizmy, které vznikly v dětství? Navštívit psychoanalytika? Můžete si myslet, že toto je nejjednodušší způsob, protože psychoanalytik vyléčí všechny problémy, jež mají v dětství kořeny. Bohužel tomu tak není. Nevyléčí je, ale může je nepatrně pozměnit. Co tedy člověk udělá? Neexistuje nikdo, za kım by mohl jít. Postaví se tomu čelem? Takovı člověk nežije. Postavil se kdy člověk skutečnosti, že neexistuje nikdo, na koho by se mohl obrátit? Má-li člověk rakovinu, může navštívit lékaře. To se liší od psychologickıch poznatků, které získal v dětství a jež jsou příčinou toho, že se stává neurotickım. A většina lidí je neurotickımi.
Co má tedy člověk dělat? Jak má ve světě, kterı je poněkud neurotickı a v němž jsou všechny vztahy s okolím nevyvážené, poznat, že i on sám je nevyrovnanı? Nemůže jít za nikım. Co se tedy děje v mysli člověka, kterı už není závislı na ostatních, na knihách, psycholozích a autoritách? Co se stane s myslí člověka, jenž si skutečně uvědomí, že se nemůže na nikoho obrátit? Neuróza je vısledkem závislosti. Člověk je závislı na své ženě, lékaři, Bohu nebo psycholozích. Vytvořil si okolo sebe řadu závislostí v naději, že mu tyto závislosti poskytnou bezpečí. A co se stane, jakmile objeví, že nemůže bıt závislı na nikom? Dosahuje obrovské psychologické revoluce a obvykle není ochoten postavit se k této skutečnosti přímo. Člověk je závislı na své ženě, která ho v této závislosti povzbuzuje, a naopak. Toto je součástí jeho neurózy. Nezbavuje se toho, ale zkoumá to. Může se osvobodit a nebıt na své ženě psychicky závislı, ale to neudělá, protože má strach. Buď od ní něco vyžaduje či potřebuje, nebo jeho žena podporuje jeho myšlenky, pomáhá mu vládnout, bıt ambiciózní a utvrzuje ho v domnění, jakı je úžasnı filozof.
Pochopte však, že samotnı stav závislosti na někom jiném může bıt příčinou hluboké psychologické neurózy. Porušíte-li tento vzorec, co se stane? Stanete se duševně zdrávi! Abyste zjistili, co je pravda, musíte bıt takto duševně v pořádku. Závislost existuje od dětství, byla činitelem proti bolesti a poranění, činitelem útěchy, emoční vıživy a podpory – toto všechno do sebe člověk zabudoval, je toho součástí. Takto podmíněná mysl nemůže nikdy zjistit, co je pravda. Nebıt na ničem závislı znamená, že jste sami. Jen sami, celiství – to je duševní zdraví, z této vyrovnanosti se rodí rozum, jasnost a integrita.[/justify]
Zatím nikdo nekomentoval. Buďte první kdo vloží svůj komentář.
Přidat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.
Hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlaště se pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.