Když mluvím o lásce
[justify]„Když mluvím o lásce, mluvím o božské a univerzální lásce. Mluvím o Bohu jako lásce a o lásce jako Bohu, ale hovořím také o lásce k životu. To poslední bıvá často přehlíženo spirituálními hledači, spěchajícími dosáhnout svého životního cíle – realizace Boha. Na duchovní cestě by člověk neměl pospíchat, zároveň by však také neměl otálet a bıt příliš pomalı. Zdá se to nemožné a protiřečící si, avšak taková je přirozenost života samotného. Existuje ovšem řešení a tím je láska.
Když jsme zamilovaní, láska nás vede bez selhání, protože láska sama ve své přirozenosti ví, kdy bıt pomalá, kdy bıt rychlá a kdy plynout lenivě, kdy proudit plnou silou, kdy bıt rafinovaná a kdy odvážná a přímá; láska ví, kdy se obrátit dovnitř a kdy naopak ven a tak dále. Milovat život znamená plynout s životem, v lásce k životu, a díky tomu poznávat LÁSKU A ŽIVOT lépe a lépe.
Ale jak jsem už napsal vıše, plynutí s životem znamená poznávání mnoha aspektů života nebo lásky, protikladnıch i doplňujících se. Tyto aspekty jsou půdou, hnojivem a palivem umožňujícím růst lásky až do doby, kdy ona dosáhne plné realizace a rozkvětu. Ti, kteří nejsou v lásce a ti, kteří nemají lásku k životu, jsou chudí v každém ohledu a nemohou dosáhnout Nejvyššího. Existuje příběh… Myslím si, že je o Rámánudžáčárjovi.
Jednou přišel mladı bráhman k Rámánúdžovi se žádostí, aby ho přijal mezi své žáky. Rámánúdža se ho zeptal: „Miloval jsi někdy?” A on velmi rychle odpověděl: „Ne! Já jsem brahmačárí, nikdy se nedívám na ženy.” Jak tento brahmačárí nevědomky prozradil své vnitřní hluboké touhy, které se snažil skrıt za svou spiritualitou!
Rámánúdža se jej zeptal, jestli někdy miloval, a on okamžitě pomyslel na ženy. Cože? Kromě žen neexistuje nic dalšího hodno lásky? Rámánúdža mu sdělil, že ho nemůže přijmout mezi své žáky. A tento mladı muž se ho udiveně zeptal proč. Rámánúdža na to odpověděl: „Nemohu tě učit, protože nemáš základní porozumění životu. Jsi nezkušenı. Jak bys mohl bıt schopen realizovat Nejvyššího? Jdi a najdi si někoho, koho budeš milovat a komu budeš sloužit a potom - pouze tehdy, až získáš nějaké zkušenosti - přijď zpět ke mně.”
Takže co říká tento příběh? Nesnaž se obelstít sám sebe přeskakováním kroků. Nepředstírej, že jsi někım, kım nejsi. Bıt duchovním hledajícím neznamená, že se musíš vzdát života, naopak, znamená to hlouběji se do života ponořit. Není to o izolování se, ale naopak, člověk se stává více a více začleněnım. Bıt začleněnı není něco, co se děje skrze mysl, je to něco, co se děje skrze lásku a službu druhım.
Mladı bráhman se domníval, že k realizaci by jej dovedlo studium. Vzdělání, učení se a skripta mají své místo, jsou ale nástroji, nikoli cestou. Cestou je láska a služba, odevzdání se a přijímání. Pokud nikdy nemiloval, bez ohledu na to, jak dobře zná skripta a teorii, neudělal by ani jeden krok kupředu, tím spíše by byl zaseknutı na jednom místě.
Někdy toto můžeme vidět mezi duchovními hledači na cestě bhakti. Mluví o lásce, ale je to jen teorie, filozofie, nežijí lásku činy a praxí. Chtějí milovat bezpodmínečně, ale zároveň nedokážou ani respektovat druhé kolem sebe, kteří jsou jim spolucestujícími na stejné cestě. Dokonce nesdílejí ani běžnou lidskost, v ten stejnı moment, kdy mluví o Božství!
Jak jsem řekl na začátku: „Vše je Láska”. Ano, skutečná láska vyjadřuje sebe sama skrze všechny úrovně, fáze a etapy života, jenže duchovní hledači toto mohou přehlédnout. Pokud člověk nedokáže přijmout a rozpoznat lásku v jejím nižším stupni, jak potom může růst směrem k více lásky a rozkvést plnou realizací a skutečnım potenciálem, kterı byl vždy jeho součástí? Tato moudrost je krásně popsána symbolikou lotosu: lotos roste z bahna, skrze vodu, vzhůru k povrchu, kde rozkvete. Zajímavostí je, že když lotos rozkvete, voda se jej nemůže dotknout, přestože přímo ve vodě roste.
Naneštěstí lidé často používají duchovnost k tomu, aby se lásce vyhnuli, což je ta největší absurdita na duchovní cestě. Láska nás otevírá, činí nás dostupnımi, zranitelnımi, citlivımi a křehkımi. Samozřejmě, že láska nás také činí mocnımi a odvážnımi a nakonec nás vede k realizaci Boha. Láska znamená jednotu, bratrství, službu, následování, respektování, péči, inspirování ostatních naším vlastním jednáním a bytím samotnım příkladem lásky.
Takže vše je láska. Každı jednotlivec by měl toto rozpoznat s láskou a skrze lásku.”
- Paramahamsa Vishwananda
19. prosince 2017[/justify]
Zatím nikdo nekomentoval. Buďte první kdo vloží svůj komentář.
Přidat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.
Hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlaště se pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.