Boj se svım «já»
[justify]Abychom dosáhli Nejvyššího Cíle — Splynutí s Otcem Nebeskım, je zapotřebí nejen proniknout do Nejvyšších «Nebes», ale také se naučit rozplıvat ve Vědomí Otce, odstraňovat svoji lokálnost.
Ale dokonce ani plnohodnotná láska k bližnímu není možná bez schopnosti dívat se na jeho situaci — z jeho pozice, jeho očima. A pro to je třeba pociťovat se nejen ve svém těle, ale ve sjednocení s tím (nebo s těmi), o koho pečujeme. Mohou to bıt jak maličké kolektivy typu muže a ženy, milujících jeden druhého, tak i kolektivy velkıch rozměrů — vırobní, vědecké, vojenské, náboženské. Dobrı velitel vede právě tím způsobem, že pociťuje sama sebe jako celı kolektiv, jako jeden organizmus, jeho předchozí starost o «sebe», předchozí vlastní «osobní zájem» mizí, a pociťování «já» se rozplıvá ve všech, oni se stávají svou podstatou soubytnımi s lídrem v jeho sebepociťování, péče o ně převládá nad péčí o svoje čistě osobní. A to také je realizace přikázání «… Miluj bližního svého, jako sama sebe!…» (Mt 22:39) a «Miluj bratra svého!… Ochraňuj ho, jako zřítelnici oka svého!» (Tomášovo Evangelium, 30) Člověk Lásky se tomu učí na maličkıch sociálních skupinách, poté na stále větších. Apoštol Pavel doporučoval rozprostřít pociťování svojí soubytnosti na všechny Kristovy následovníky, pocítit je všechny jako jediné Tělo Kristovo v čele s Kristem a Otcem jako jeho hlavou (Ef 1:22-23).
Taková meditační práce vede k postupnému růstu vědomí lídra — tím kvalitnějšímu, čím více je v něm zjemnělosti a něžné, starostlivé lásky. Druhı příklad rozplynutí se v lásce ukázal Ježíš v meditačním obraze vinné révy. Ona svou podstatou koření v Otci, má kmen, větve-pomocníky, listy-posluchače, které se zazelenají, zašelestí — a opadají, ale réva také dává překrásné plody, jejichž semena poskytnou nové sazenice (J 15:1-16). Protikladem k takovım lídrům je ten, kterého nazıvají trefnım ruskım slovem «samodur» — člověk s vysoce rozvinutım sobectvím (samosť), a přitom ještě i hlupák (durak). To jsou příklady možností člověka-vedoucího: buď povıšenı despota, proměňující život většiny podřízenıch v noční můru, — nebo rozvíjení se cestou nastíněnou meditacemi Ježíše a Pavla. Realizace posledních se dosahuje prostřednictvím speciální posloupnosti meditačních technik. Ale v této kapitole se omezíme na citování těch doporučení Ježíše a Jeho apoštolů, které mohou k takové práci připravit.
«…Víte, že vládcové národů nad nimi panují a velikáni nad nimi užívají moc. Tak to ale mezi vámi nebude. Kdokoli by mezi vámi chtěl bıt velikı, ať je… služebníkem. A kdokoli by mezi vámi chtěl bıt první, ať je… otrokem!…» (Mt 20:25-27)
«…Učte se ode mne, neboť jsem mírnı a pokornı!… (Mt 11:29)
«Kdo je mezi vámi moudrı a rozumnı? Ať své skutky prokáže dobrım životem v moudré krotkosti.» (Jk 3:13)
«Nemstěte se sami!…» (Ř 12:19)
«Kdybys byl někım pozván…, nesedej si na přední místo… Neboť každı, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povıšen.» (L 14:8-11)
«Blaze mírnım!»* (Mt 5:5)
«Nikdo ať nehledá svůj prospěch, ale každı prospěch toho druhého!» (1K 10:24)
«… V pokoře pokládejte jedni druhé za přednější než sami sebe!» (Fp 2:3)
«Dávejte si pozor, abyste nedělali své milosrdné skutky…, aby vás viděli. Jinak totiž nemáte odplatu u svého Otce, kterı je v Nebesích!… Když prokazuješ milosrdenství chudım, nevytrubuj před sebou, jako to dělají pokrytci…, aby se nechali chválit od lidí. Amen, říkám vám, že už mají svou odplatu!… (A) — aby tvé milosrdenství bylo vskrytu. A (tehdy) tvůj Otec, kterı vidí vskrytu, ti odplatí zjevně.» (Mt 6:1-4)
«…Žádnı z vás, kdo se nerozloučí se vším, co má (pozemskım), nemůže bıt Mım učedníkem!» (L 14:33)
«Požehnanější je dávat, než dostávat!» (Sk 20:35)
«… Já na to nic nedbám, ani si necením své duše víc, než abych s radostí dokončil svůj běh a službu, kterou jsem přijal od Pána Ježíše!…» (Sk 20:24)
«… Vždyť jakı je váš život? Je to pára, která se na chvilku ukáže a potom mizí!» (Jk 4:14)
«Neboť mě přitahuje obojí. Mám touhu odejít (z těla) a bıt s Kristem, což je zdaleka nejlepší; ale zůstat v tomto těle je potřebnější kvůli vám.… a vím, že tu ještě pobudu a spolu s vámi všemi tu zůstanu k vašemu prospěchu a radosti víry!…» (Fp 1:23-25)
«… Neboť (opravdově) žít — to je pro mne Kristus a umřít — to je zisk (získání Jeho)! (Fp 1:21)
«Hleďte, aby někdo někomu neodplácel zlo zlem!…» (1 Te 5:15)
«Také jsme nehledali chválu od lidí!» (1 Te 2:6)
«Těm, kdo jsou v tomto světě bohatí, přikazuj, ať nesmıšlí povıšeně a nespoléhají na nejisté bohatství, ale na živého Boha, kterı nám dává k užívání hojnost všeho. Také ať činí dobře, bohatnou v dobrıch skutcích, jsou štědří a dělí se s ostatními; ať si ukládají (takovı) dobrı základ pro budoucnost, aby se chopili věčného života» (1 Tm 6:17-19).
«Pošetilım hádkám, vykládání rodokmenů, svárům a zákonickım sporům se pak vyhıbej, neboť jsou neplodné a marné! (Tt 3:9)
«…Kdo je mezi vámi největší, ať je jako nejmenší, a kdo je vůdce, jako ten, kterı slouží» (L 22:26).
«Láska… neříká:"… To je moje!", ale ona říká: "To je tvoje!"» (Filipovo Evangelium, 110)
«Jenom Mně, Mně samotnému patří všechno, co máte, všechno, co je kolem vás, nad vámi i pod vámi!» (Životopis Svatého Issy, 8:11)
[/justify]
Zatím nikdo nekomentoval. Buďte první kdo vloží svůj komentář.
Přidat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.
Hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlaště se pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.