Video panel - poslední přidaná videa

YOUTUBE
Sarvesham Svastir...
YOUTUBE
Sri Vidya Havan 2018
YOUTUBE
Život podle Bhag...

Hiearchie článků



Odpovědnost

Dnes se mi zdál sen...motiv se opakuje už z některých dřívějších snů. Lezu opakovaně, několikrát denně po žebříku, snad to ani není žebřík, jen taková chabá konstrukce. Železo té konstrukce se neustále nějak ohýbá a láme. Strašně se bojím, pode mnou je obrovská hloubka, bojím se toho pádu, který zatím nenastává, ale vím, že to nastane. Je to jistota. Vlastně nevím konkrétně, proč pořád lezu nahoru a dolů, když se tak strašně bojím, ale dělám to kvůli nejaké odpovědnosti, kterou mám. Jsou tam dvě ženy, leží a odpočívají a pořád se mi diví, proč to dělám. Je to strašně namáhavé a stresující, ale já musím lézt, je to můj úkol a nemůžu se tomu vyhýbat.

.... To byl jen sen, i když se mi nejspíše časem vyloží sám, jako jiné, týká se stavů vědomí a nevědomí. Ale v souvislosti s tím a sledováním předchozího videa jsem narazila na toto video...je také o odpovědnosti. Třebaže to vypadá, že jsem občas "mimo mísu", všechno souvisí se vším...




4022x Přečteno 4 Komentářů
   
1
cesta dne 30/10/2012

kdo vytváří sen?? to je první věc na co se ptát, čí je to sen..sen je projevem ega.Pokud máme ve snu pocity a emoce, které s námi cloumají je nutné pracovat na vnitřní pozornosti, a snažit se jí mít silnou, pak vymizí emoce za sna a my se na sen budeme dívat pouze jako na myšlenky, které si běží, ale netýkají se nás.. stejně jako emoce když nespíme.
možná je to takto : žebřík je duchovní cesta, není pevný, protože nemáš jistotu jestli lezeš dobře a jak máš a jestli to lezení je takové jaké by mělo být.Lezeš nahoru a zase zpět dolů jen proto, protože si připoutaná k světu a pokud popolezeš nahoru, mysl ti řekne jestli teda nejsi zase moc nahoře, že se musíš vrátit protože máš v tomto světě takové a takové povinnosti, které bez mysli dělat nemůžeš.Mysl se ale bojí, proto tě nutí lézst zpátky.Dole vidíš tu hloubku světa, který máš už za sebou, ale pochybuješ sama o sobě, jestli se nemáš vrátit, proto se pořád díváš dolů, mysl tě vrací dolů.proč to vlastně děláš že pořád lezeš nahoru a dolů?? Podívej se vzhůru a jdi za svým srdcem, žebřík zesílí, na hloubku zapomeneš.. zmizí ten kdo se pořád potřebuje vracet, zmizí ten kdo se dívá zpět a dolů, půjde to ale postupně, musíš se světa vzdát, není to lehké, ale jde to, svět přece není skutečný, vytvořilas sis vlastní život tady na zemi svou myslí,reinkarnovala jsi se a te´d si žije svůj vlastní život, odstraň ho, jdi nahoru a rozhlédni se "v nebi" na tu nekonečnost bytí a lásky.. a staň se tím..

13
irulan dne 31/10/2012

Asi jsem to úplně ne vysvětlila.... Lezu nahoru i dolů kvůli nejaké povinnosti, něco jakoby musím obstarávat, není tam rozdíl mezi lezenim nahoru nebo dolů. Jen to je prostě můj úkol a ty ženy mě jakoby chtějí zviklat k tomu, ze to dělat nemusím. Já vím, ze mě to jednou zabije, ze se zřítím, bojím se, ale nechci utéct před vlastní zodpovědností. Bojím se neznáma v tom pádu, ale nechci to vzdát. Jsem jako kamikaze. Kdybych to vzdala, neumřela bych, ale také nežila.

13
irulan dne 04/11/2012

Už vím...občas řeším nekteré nepříjemné úkoly tak, ze se do nich donutím, proste si řeknu, žrala bych se, kdybych to vzdala, ze strachu nebo z pohodlnosti. Tak se donutím, je to takové masochisticke, i když slovo masochismus to nevystihuje (nemám jiný výraz) protože příjemné to není. Jen moje mysl se cítí lepe, ze jsem nevzdala. Tedy ego je pak vlastně spokojené, protože jsem telo překonala myslí...hahaha. Co tedy? Vůbec si nepripoustet, ze je něco nepříjemné, tedy konkretne ten úkol. Je tu, mám ho plnit, ale nemá pro mě zádný přívlastek (příjemný, nepříjemný, mám strach....), jen je, to je vše.

13
irulan dne 27/11/2012

A možná to lezení začít milovat...

Přidat komentář

Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.

Hodnocení

Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlaště senebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.