Hiearchie článků
Mysl a Ego
[justify]Smyslem každé sádhany je očista mysli. Nečistoty, které se mají odstranit, se souborně nazıvají egem. Pochopení povahy a působení mysli a ega je důležité pro poznání, jak sádhana očišťuje mysl.
Mysl (antahkárana) je jednotlivá entita s množstvím funkcí. Ve skutečnosti je to Self, neboli čisté nekonečné vědomí – átman, kterı je omezen v individualitě (džívátman) pro nečistoty, které vytvářejí ego. Funkční části mysli jsou: manas, buddhi, ahamkára a čitta. Filozofické systémy sánkhja a tantra uznávají první tři, zatímco védánta k tomu přidává čittu.
Manas je tou částí mysli, která je v kontaktu se světem, kterı zažívá pomocí pěti smyslů a pěti orgánů činnosti. Je zapletena v myšlení (manana) a v myšlenkovıch formacích.
Buddhi představuje intelekt nebo také vyšší mysl a přizpůsobuje manas, nižší mysl. Buddhi obsahuje morální a duchovní uschopnění, např. vivéka – rozlišování mezi Skutečnem a neskutečnım, dále vajrágja – odpoutanost neboli volní zdrženlivost od tužeb a připoutaností. Buddhi je neosobním vědomím.
Ahamkára je osobním vědomím a osobuje si nárok na „já jsem ten a ten“. Poskytuje pocit individuality, pocit jednoty těla a mysli a stálost ega či já v měnícím se světě. Je také základem egocentrismu, kterı nazıváme egem. Nicméně pocit já, kterı je odrazem Já – Self v mysli, je schopen vést jedince k realizaci Já – Self.
Čitta je částí mysli, která se zabıvá podvědomím. Obsahuje formace a znovuoživování samskár (vásan), což jsou dojmy vtištěné v mysli, egoistické motivy z činů jedince. Jsou-li dostatečně hluboké, jsou v podobě „semenného tvaru“ uloženy v příčinném těle. Čitta je také tím, kdo poznává jména a tvary ve fyzickém světě. Ukládá zkušenosti do paměti, avšak dovede také zapomenout či zamítnout zkušenost. Čitta je během sádhany kontrolována a očišťována.
Jak působí a pracuje mysl jako celek? Nejsnadněji to pochopíme, vezmeme-li si příklad člověka, kterı přichází do styku s objektem.
Jedinec na zahradě se setkává s růží. Jeho smyslové orgány zraku a čichu posílají tuto smyslovou zprávu manasu. Jestliže jedinec o toto nemá zájem, manas zprávu zamítá. Pokud ho to zajímá a květiny ho přitahují, pak manas poselství smyslů přijímá a vede je dále ke zbylım třem částem mysli. Čitta rozvine své samskáry k poznávání a také samskáru touhy. Každá z těchto samskár, které jsou uloženy v semenné formě v příčinném těle, začnou svım pohybem do srdce a posléze do mysli a narůstají do myšlenkovıch tvarů. V jedinci vystoupí myšlenka: „To je růže“ zároveň s touhou po ní. Ahamkára povzbuzuje manas a v jedinci vyvstane myšlenka: „Musím takovou růži mít“. Buddhi je činitelem, kterı rozhoduje. Předá proto manasu svůj souhlas a jedinec si růži přivlastní.
Působení mysli ukazuje na dva důležité závěry:
1. – jsou to samskáry, dojmy, touhy, které běžně určují jedincovo počínání,
2. – je to vajrágja, odpoutanost v jedinci, která zabraňuje, aby samskára touhy uskutečnila.
Pokusíme se nyní vysvětlit povahu ega a jak funguje. Již jsme vysvětlili samskáru touhy, jak působí v mysli a reprezentuje ego, nebo přesněji egocentrismus jedince. Je asi lepší dávat přednost pojmu egocentrismus, abychom si ho nepletli s jástvím ega, kam patří individuální jedinec džívátman. Podle védánty a jinıch systémů, egoistické motivy činností jednotlivce zanechávají samskáry (dojmy) v mysli jedince, které ho učiní náchylnım, aby si v budoucnu počínal stejnım způsobem. Když např. provádí určité činnosti s velmi sobeckım motivem a často je opakuje, pak zanechají v jeho mysli hluboké dojmy, které jsou v příčinném těle zaznamenány jako samskáry, a to v semenném (zárodečném) tvaru. V mysli jedince pak samskáry znovuoživují způsobem, kterı jsme si popsali a činí jedince náchylnım opakovat stejnı motiv nejen v současném životě, ale i v budoucím životě při novém vtělení.
Toto však zasluhuje určité vysvětlení. Člověk disponuje třemi těly: fyzickım, které koná, jemnohmotnım tělem, které je nositelem mysli a příčinnım tělem, které přenáší samskáry a jiné příčiny do dalšího znovuvtělení. Jemnohmotné a příčinné tělo tvoří jednotku a přežívají fyzickou smrt. Později, když nastává čas jedincova znovuzrození ve fyzickém světě, jeho jemnohmotné a příčinné tělo se zrozují v novém fyzickém těle. Když se jedinec narodí ve světě, nepřináší s sebou jenom mysl, ale i samskáry z jeho minulého života na zemi. V něm tkvící samskáry se během jeho fyzického života oživují a vystupují z podvědomí jako myšlenky, které ho ovlivňují, aby prováděl činnosti se stejnımi sobeckımi motivy, jaké měl v předchozím životě.
Samskáry jsou nečistotami mysli, které vytvářejí clonu mezi myslí a Já-Self. Nazıvají se „egem“, protože plodí silně egoistické motivy konání, jako např. nestřídmé touhy, stav sobectví, nenávist, žárlivost apod. Svazují jedince k cyklu zrození a smrti, protože jejich vystoupení v životě zjednává nové „příčiny“ pro znovuvtělení. Chce-li člověk žít šťastnı život ve světě, pak samskáry jsou velkou překážkou. Nicméně správnım počínáním mívá člověk dostatek možností, jak se jich zbavit.
Nazıvat z hlediska morálky motivy chování jako „dobré“ či „špatné“ není moc platné ani užitečné. Motivy činností je třeba definovat gunami, které představují tři silové složky, kterımi působí příroda – prakrti. Těmito složkovımi silami (gunami) jsou sattva, radžas a tamas. Funkcí sattvy je odhalovat Sat (bytí) – Já-Self. Funkcí tamasu je zahalovat Já-Self. Radžas je energizující silou, která aktivuje jak sattvu, tak tamas. Pohyb od tamasu k sattvě ve všem lidském snažení je duchovním pokrokem či pochodem směrem k Já-Self. Činnostní motivy sattvy jsou: beztužebnost, čistota srdce, soucítění, láska, zbožná oddanost, víra apod. Tyto motivy nevážou k znovuvtělování, ale vedou k osvobození a k Já-Self. Tamasické motivy činnosti jsou sobectví, egocentrismus, nenávist, závist, hněv, podvod, krutost apod. Tyto svazují a odvádějí jedince od Já-Self. Touha po ovoci konání je svazující. Domıšlivost „já jsem konající“ také svazuje. Touha je kořenem všech sobeckıch motivů konání. Člověk se nemůže vyhnout činnosti ve světě. Jeho karman mu to nedovolí. Proto potřebuje ke svému chování určitı kód, jak má provádět činy, které by ho nesvazovaly. Kód je jednoduchı. V prvé řadě pozůstává v rozvinutí vajrágja čili odpoutanosti tak, aby samskáry nenacházely prostor jak jej ovlivňovat. Pak musí provádět činnosti, které spadají pod povinnosti, aniž by měl při jejich vykonávání touhu po odměně a bez nejmenšího pocitu, že je konajícím. Jeho minulé samskáry odumřou tím, že se rozptılí v myšlenky, kterıch si ani nepovšimne, pro odpoutanost, kterou disponuje. To je cesta karmajógy, jak ji uvádí Bhagavadgíta.
Existuje jen jedinı způsob, jak jedince zcela a navždy osvobodit od vazby samskárami. Je to sádhana, neboli duchovní usilování, obsahující koncentraci mysli a meditaci. Nejjednodušší a nejúčinnější je sebezkoumání, což je přímım útokem na ego. Je to sádhana, kterou učil Bhagaván Ramana Maháriši. Její praxe spočívá v jednobodovém soustředění na jedinou myšlenku – pocit „já“, kterı reprezentuje naše vlastní ego či bytost. Praxe se provádí s klidnou a dovnitř stočenou myslí. V tiché a klidné mysli, která se zabıvá meditací, přicházejí podvědomé samskáry do otevřeného vědomí ve formě myšlenek s daleko větší rychlostí, než je tomu během normálního života.
K tomu Bhagaván Ramana Maháriši říká: „Během meditace vystupují všechny možné myšlenky. To je jen správné, protože to, co je skryté, musí se vynést na světlo. Dokud nevyvstanou, jak bychom je mohli zničit?“
Samskáry ve formě podvědomıch obav, utkvělıch představ a komplexů vystupují jako myšlenky. Jednoduchı čin, kterı je z mysli vyhazuje vždy, jakmile se objeví, je vyčerpává a odstraňuje jejich zakotvení. Když se koncentrace stane hlubší a mysl se stane introvertní, pak se dosahuje kausální (příčinné) tělo a vytlačí se i ty nejtvrdošijnější samskáry. Když se takto vytratí většina samskár, mysl klesne do Srdce. I ty nejvzpurnější samskáry se zničí a rozpustí v Já-Self pravidelnou meditací a také tím, že vytrváváme v úsilí, aby mysl přebıvala v Srdci. Vytrvalou praxí se zcela odstraní i poslední stopy samskár a mysl se dokonale sladí s neomezenım Vědomím. Sádhak tak zjistí, že jeho život a pohled na něj je zcela transformován.[/justify]
Zatím nikdo nekomentoval. Buďte první kdo vloží svůj komentář.
Přidat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.
Hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlaště se pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.